Historie
Hitlerovy obrazy za miliony. Jaký vlastně byl umělec?

Umění provázelo nacistického vůdce Adolfa Hitlera celý život. Chtěl být uznávaným malířem, to se mu ale nikdy nepovedlo. Řada jeho obrazů se přesto dodnes prodává za miliony. Jaký byl vlastně umělec?

Představte si, že na půdě objevíte nevinně vyhlížející malbu přírody nebo budovy. Obrázek vám připadá pěkný, pak ovšem najdete podpis "A. Hitler". Něco podobného se nedávno stalo jedné Nizozemce, která po otci zdědila obraz namalovaný budoucím nacistickým diktátorem. Trochu ji to vyděsilo a malbu doma nechtěla. Nabídla ji proto aukčním síním, ani ty však neměly zájem. Žena, jež si přála zůstat v anonymitě, nakonec obraz věnovala Nizozemskému ústavu pro studium války, holocaustu a genocidy.

Malba vodovými barvami zachycuje věž a bránu Neutor ve Vídni. Otec uvedené Nizozemky dílo kdysi koupil za pár korun na bleším trhu, aniž tušil, kdo je autorem. Odborníci po dlouhé analýze konstatovali, že jde o originál. Podle ředitele ústavu Franka van Vreeho je dobře, že se nevydraží na aukcích nacistických památek jako jiné Hitlerovy obrazy.

Nebyl špatný, ale...

Adolf Hitler se v mládí pokoušel o dráhu umělce. Neúspěšně. Dvakrát se hlásil na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 1907 mu komise oznámila, že nemá dostatek talentu. Malby a črty, které jí Hitler zaslal, zkoumal před několika lety Michael Liversidge, kritik umění a emeritní děkan z univerzity v anglickém Bristolu. "Nejsou tak špatné. Dokážu si představit, že by se zlepšil, rozhodně to ale nebyl skrytý génius," řekl listu Daily Telegraph. Podle něho komise odmítla uchazeče právem, jeho um prý nepřesahoval dobový průměr.

Navíc nedostudoval střední školu, což byl další důvod nepřijetí. Tou dobou se také na umělecké školy dostávali především mladíci z dobře situovaných rodin, on však pocházel ze skromných poměrů. Jeden z členů komise mu prý doporučil, aby nejprve dokončil středoškolské vzdělání a poté se přihlásil na vídeňskou školu architektury. To ovšem Hitler odmítl. O rok později se znovu hlásil na malbu, ke zkouškám už ho ale nepřipustili.

Zhrzený bohém

V následujících letech zkoušel prorazit jako pouliční umělec. Vedl bohémský život a namaloval stovky obrazů či reklamních plakátů. Inspiroval se tvůrci devatenáctého století, antikou, italskou renesancí či neoklasicismem. Za svého učitele považoval rakouského malíře Rudolfa von Alta, jenž se v 19. století věnoval zobrazování krajiny a architektury. Také Hitler maloval především městské výjevy a přírodu.

V letech 1908 až 1913 se budoucí führer ve Vídni živil prodejem malovaných pohlednic. Zhotovil jich dva až tři tisíce, kolem osmi stovek se dochovalo dodnes. Většina z nich je v rukou sběratelů v Rakousku, Německu, Velké Británii či USA. Několik děl má americká armáda, která je zabrala v Evropě po druhé světové válce. Jsou součástí armádní sbírky nacistického umění, jež není přístupná veřejnosti. Američané prý nechtějí, aby se na výstavě scházeli sympatizanti nacismu.

Pozdější obrazy vůdce třetí říše nemají podle většiny odborníků výraznou uměleckou kvalitu, přestože technicky na tom prý nebyl špatně. "Kdybych dokázala takhle malovat po nějakém kursu, byla bych spokojená," popsala magazínu Washingtonian historička umění Sarah Forgeyová. Kritici ale považují jeho tvorbu za suchou, bez emocí. "Lidé jsou na nich maličké postavy vedle majestátních budov. Příroda nemá jiskru. Čím více se na ně dívám, tím méně života vidím," řekla. Jiného kritika umění zase požádali, aby obrazy zhodnotil, aniž by věděl, kdo je autorem. Označil je za relativně dobré, ale poukázal na autorův zjevný nezájem o lidi.
Hitlerův umělecký neúspěch bývá někdy považován za jednu z motivací pro jeho pozdější radikální postoje a politické ambice. Je také známo, že během svého pobytu ve Vídni výrazně zahořkl vůči Židům.

Chci žít jako umělec!

Umění ho provázelo i během druhé světové války. Měl například rozsáhlou sbírku vzácných obrazů; nacisté si při dobývání Evropy přivlastnili spoustu významných děl. Hitlera fascinovalo především klasické umění, většinu moderní tvorby považoval podle historiků za podřadnou. Na své umělecké ambice nejspíše nikdy nerezignoval, byl přesvědčen o svém nadání. Naznačuje to publikace British War Blue Book vydaná v roce 1939 těsně před vypuknutím druhé světové války. "Jsem umělec, a ne politik. Jakmile se vyřeší polská otázka, chci svůj život dožít jako umělec," řekl prý Hitler Nevilu Hendersonovi, britskému velvyslanci v Berlíně.

Diktátorova tvorba byla v éře třetí říše populární, řada Němců si jeho obrazy pořídila. Hitlerovy malby lákají kupce dodnes. Loni se v Německu vydražilo za čtyřicet tisíc eur (asi milion korun) šestnáct akvarelů a náčrtů, vzniklých v letech 1904 až 1925. Největší úspěch zaznamenala v roce 2014 malba Matriční úřad a Stará radnice Mnichov z roku 1914, jež se vydražila za 130 tisíc eur (asi 3,4 milionu korun). Cena několikanásobně předčila očekávání. Před pěti lety se na Slovensku prodal Hitlerův obraz Mořské nokturno za 32 tisíc eur (tehdy asi 804 tisíc korun). Během dražby v roce 2006 vynesly Hitlerovy skici asi pět milionů korun. Byly to převážně obrazy, jež namaloval jako voják za první světové války.

Pro některé lidi je ale Hitlerovo dílo terčem hněvu. Ukázalo se to například nedávno v italském městečku Salo, kde probíhala expozice s názvem Muzeum šílenství. Vedle prací Francisca Goyi tam vystavovali i malbu Adolfa Hitlera. Na tu v říjnu se šroubovákem v ruce zaútočil asi čtyřicetiletý rozezlený muž a s pokřikem "Ty bastarde!" se snažil obraz propíchnout. Díky rychlému zásahu ochranky se mu to nepodařilo a z muzea poté utekl. "Výstava o šílenství by nebyla kompletní bez chvilky šílenství přímo na místě, no ne?" komentoval incident ředitel muzea Giordano Bruno Guerri.