V Německu se v těchto týdnech stále častěji diskutuje o tom, kdo do budoucna nahradí kancléřku Angelu Merkelovou. Když bude po jejím, stane v čele vlády i Křesťanskodemokratické unie (CDU) zřejmě další žena. Hovoří se hlavně o třech, největší šance se nyní dávají ministerské předsedkyni Sárska Annegret Krampové-Karrenbauerové.
O nástupnictví Merkelové, která stojí v čele vlády spolkové republiky už od roku 2005, by se zřejmě vůbec nemluvilo, kdyby v loňském roce nepřišla o podstatnou část své politické autority. Výrazně ji oslabily zářijové parlamentní volby, v nichž konzervativní unie CDU/CSU přišla o 8,6 procentního bodu a dosáhla svého nejhoršího výsledku od roku 1949. Jejímu postavení rozhodně nepřidal ani listopadový krach rozhovorů o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, po němž někteří kritizovali styl, jakým je vedla. Bylo to první vládní vyjednávání za éru Merkelové, které skončilo neúspěchem.
Třiašedesátiletá politička, kterou v uplynulých letech oslabily i kontroverze okolo její migrační politiky, se tak stala předmětem víceméně otevřených debat o tom, kdo a kdy ji nahradí. Málokdo přitom pochybuje o tom, že nynější funkční období je pro Merkelovou posledním. Na druhou stranu si hamburská rodačka dokázala udržet tolik politické autority, aby mohla své nástupnictví výrazně ovlivnit.
Když se mluví o tom, koho by Merkelová nejraději po konci své politické kariéry viděla v čele CDU i Německa, objevují se nejčastěji tři jména - ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, místopředsedkyně CDU Julie Klöcknerové a šéfky sárské vlády Krampové-Karrenbauerové.
Devětapadesátiletá von der Leyenová, která od roku 2005 vedla už trojici ministerstev, byla dlouho považována za favoritku na nástupnictví po Merkelové. V poslední době ale podle německých médií u současné šéfky vlády poněkud ztratila. Merkelové údajně vadí především dvě věci - to, že von der Leyenová kvůli způsobu řešení skandálu kolem pravicových radikálů v armádě ztratila podporu části vojáků, a především fakt, že si ani po letech nevybudovala dostatečnou základnu ve straně, která by jí do budoucna umožnila prosazovat vlastní politiku.
Výrazně lépe je na tom v tomto ohledu pětačtyřicetiletá Klöcknerová, která má v CDU silné postavení, což dokládá i to, že při poslední volbě místopředsedů získala nejvyšší procento hlasů. Na druhou stranu se jí o poznání méně daří na zemské úrovni v Porýní-Falci, kde ani nadvakrát nedokázali jí vedení křesťanští demokraté ve volbách porazit ty sociální.
Na rozdíl od von der Leyenové a Klöcknerové se pětapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová může pyšnit jak silným postavením ve straně, tak úspěchy v zemské politice. Vládu v druhé nejméně lidnaté spolkové zemi vede už od roku 2011. Své postavení ještě výrazně posílila loni, když se jí překvapivě jasně podařilo vyhrát zemské volby. Se ziskem 40,7 procenta hlasů za sebou zdejší CDU jasně nechala sociální demokraty (SPD).
Navíc Krampová-Karrenbauerová vystupuje jako umírněná a pragmatická politička, která by mohla křesťanské demokraty vést podobným stylem jako nynější kancléřka, a uchovat tak politické dědictví Merkelové, která stranu posunula výrazně do středu. Aby se ale přesvědčená katolička mohla stát kancléřkou, musí nejdříve prokázat své schopnosti na spolkové úrovni. Proto se počítá s tím, že ji Merkelová jmenuje do vznikající vlády velké koalice.
Ve hře je přitom hned několik postů. Krampová-Karrenbauerová, která zatím jasně neřekla, že počítá s přesunem do Berlína, by mohla být ministryní práce, vnitra nebo i zahraničí. Z takovýchto pozic by pro ni pak přechod do berlínského kancléřství byl výrazně snazší. A za určitých okolností by se mohl dokonce uskutečnit ještě před koncem nynějšího volebního období.
