Prakticky okamžitě po oznámení německé kancléřky Angely Merkelové, že skončí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU) se objevila trojice vážných kandidátů na tento post.
Dlouhodobě nejsilnější politickou stranu by rádi vedli - i když vždy poněkud jiným směrem - její generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová, ministr zdravotnictví Jens Spahn a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz. Bez šancí není ani jeden z nich.
Politolog Thorsten Faas ze Svobodné univerzity Berlín zatím za mírnou favoritku klání, které je v rámci CDU výjimečné, protože na předsedu většinou kandiduje jediný politik, považuje Krampovou-Karrenbauerovou. "Řekl bych, že do toho AKK jde s určitým náskokem," řekl ve středu Faas zahraničním novinářům v Berlíně v narážce na přezdívku šestapadesátileté rodačky ze sárského Völklingenu.
Do karet jí podle něj hraje zejména to, jakému respektu se mezi křesťanskými demokraty těší. Ještě loni se ziskem 40,7 procenta, který jí může každý jiný zemský politik CDU závidět, vyhrála volby v milionovém Sársku. Před postem ministerské předsedkyně druhé nejméně lidnaté spolkové země, který zastávala od roku 2011, ale dala letos přednost funkci generální tajemnice CDU, do které ji na únorovém sjezdu zvolilo 98,9 procenta hlasujících. Od té doby pak Krampová-Karrenbauerová prakticky bez ustání objížděla zemská a regionální sdružení CDU, takže stranu velmi dobře zná, což platí i naopak.
Klíčové bude hodnocení Merklové za posledních osmnáct let
Rozhodující ale podle Faase bude, jak v době prosincového sjezdu v Hamburku budou křesťanští demokraté hodnotit rozhodnutí Merkelové neucházet se znovu o předsednický post. Pokud bude nadále převažovat současný názor, že krok političky, která vedla stranu osmnáct let, ukazuje její velikost a zaslouží si respekt, bude mít Krampová-Karrenbauerová velmi dobré šance. "Když se ale prosadí pocit, že Merkelová byla hlavní problém strany, bude to mít AKK těžké," je přesvědčen.
Důvodem je to, že Krampová-Karrenbauerová zastává velmi podobné politické názory, které navíc prosazuje stejným způsobem, tedy uvážlivě a pragmaticky. I díky této podobnosti prakticky nikdo nepochybuje o tom, že by si Merkelová nástupnictví Krampové-Karrenbauerové přála. V neposlední řadě také proto, že by nejspíš umožnilo, aby kancléřka zůstala v čele současné velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).
Úplně jinak by tomu podle politologa Faase bylo, pokud by se svou nečekanou kandidaturou uspěl Merz.
Dvaašedesátiletý někdejší politik, který posledních téměř deset let strávil jako manažer a lobbista, si totiž s Merkelovou neshoduje, a proto je jejich úzká spolupráce jen těžko představitelná. Byla to totiž právě pozdější kancléřka, kdo ho po prohraných volbách v roce 2002 nahradil v čele poslaneckého klubu CDU/CSU. "Pro něj to byl začátek konce politické kariéry, protože nechtěl být ve druhé řadě," připomíná Faas.
Kontakt se stranou ale rodák z Brilonu v Severním Porýní-Vestfálsku nikdy úplně neztratil, což dokazuje silná reakce, kterou jeho kandidatura v CDU vzbudila, a to zejména v řadách těch, pro které byla politika Merkelové příliš citelným odklonem od pravicových a konzervativních postojů. "Merz je tradičním hodnotovým konzervativcem a hospodářským liberálem," charakterizuje jeho ukotvení Faas.
K negativům Merze, který chce CDU obnovit a modernizovat, patří vedle postojů, které progresivnější části strany nebudou sedět, také to, že je velké části veřejnosti neznámý. "Kdybych se zeptal svých studentů, kdo je Friedrich Merz, tak mi většina z nich řekne, že to netuší," míní politolog. Navíc je Merz stejně jako třetí kandidát - ministr zdravotnictví Spahn - ze Severního Porýní-Vestfálska, což by mohlo vést k tomu, že se budou štěpit hlasy delegátů nejlidnatější spolkové země. Ta mohla mít ve hře ještě třetího muže - tamního premiéra Armina Lascheta - ten se ale nakonec rozhodl nekandidovat.
U posledního kandidáta může být problémem sexuální orientace
Osmatřicetiletý Spahn patřil v posledních letech k nejviditelnějším konzervativním kritikům šéfky německé vlády, a proto se počítalo s tím, že se bude jednou o post předsedy CDU ucházet. Situaci mu ale vedle kandidatury podobně orientovaného Merze může komplikovat i to, že ho řada spolustraníků vnímá spíše jako někoho, kdo rozděluje, než aby spojoval. Navíc některým křesťanským demokratům může podle Faase i v roce 2018 vadit to, že Spahn je homosexuál.
Na druhou stranu je z trojice hlavních kandidátů jednoznačně nejmladší, a může se tak nejsnadněji prezentovat jako někdo, kdo přinese čerstvý vítr a kdo má perspektivu CDU vést delší časové období, na což je strana zvyklá. Pokud by Spahn uspěl, dostal by se do zvláštního vztahu s Merkelovou, která by mu sice stranicky byla podřízena, ale zároveň by mu šéfovala ve vládě. I proto si Faas myslí, že jak v případě úspěchu Spahna, tak Merze existuje slušná šance, že se nynější velká koalice rozpadne. V takovém případě pak není vyloučeno, že se CDU/CSU spojí se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, aby předešla předčasným volbám.
