Podmínka ratifikace
Hollande: Budu-li prezidentem, fiskální pakt se musí změnit

Pokud bude francouzským prezidentem zvolen favorizovaný socialistický kandidát Francois Hollande, Paříž ratifikuje fiskální pakt Evropské unie jen po jeho doplnění o opatření na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti. Hollande to řekl v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt.

Sedmapadesátiletý politik v něm také odmítl zavedení takzvané dluhové brzdy do francouzské ústavy a podpořil společné evropské půjčky. Chce tak jít proti kurzu, který v EU razí německá kancléřka Angela Merkelová, spojenkyně současné hlavy Francie a Hollandova volebního soka Nicolase Sarkozyho.

"Pevná disciplína u národních rozpočtů je nutná, ale současně nesmíme šetřit jen pro šetření. Chci proto smlouvu (o rozpočtové odpovědnosti v EU) doplnit o opatření, která podpoří růst a zaměstnanost," uvedl Hollande. Požaduje, aby evropští státníci kvůli tomu znovu projednali tento dokument, který podepsaly vlády všech členských států EU vyjma Británie a Česka. Irsko bude smlouvu schvalovat v referendu.

"Pokud pakt nebude obsahovat žádná prorůstová opatření, nemohu ho doporučit Národnímu shromáždění k ratifikaci. To jsem Francouzům slíbil a to také dodržím," dodal socialistický kandidát.

Zavedení institutu dluhové brzdy do ústavy, s nímž fiskální pakt počítá a který prosazuje Merkelová se Sarkozym, označil Hollande za "pouhý reklamní tah". Prohlásil, že pokud se stane prezidentem, Francie i bez tohoto opatření bude mít do roku 2017 vyrovnaný rozpočet.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

Na rozdíl od německé kancléřky Hollande podporuje společné evropské půjčky, takzvané eurobondy. V rozhovoru je nazývá "projektem bondy" a vyslovuje se pro to, aby nebyly používány na financování států, ale evropských infrastrukturních nebo energetických projektů. Chce také posílit Evropskou centrální banku, aby mohla účinněji brzdit spekulace proti státním financím.

Potenciální nástup Hollanda do Elysejského paláce by podle německých politologů mohl vést k ochlazení vztahů mezi Paříží a Berlínem, jež v současnosti tvoří vůdčí tandem EU. Křesťanská demokratka Merkelová v minulých týdnech demonstrovala svou podporu Sarkozymu, zatímco s Hollandem se odmítla setkat. Ten v případě svého vítězství přesto plánuje, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa.

"Pak se já a paní Merkelová setkáme. Evropa je ve své těžké krizi odkázána na německo-francouzský pár," prohlásil Hollande.

První kolo francouzských prezidentských voleb se uskuteční v neděli a nepředpokládá se, že by už z něj vzešla nová hlava státu. Do druhého kola 6. května by podle průzkumů měli postoupit Hollande se Sarkozym. Větší šance se v něm dávají socialistickému vyzývateli kandidáta vládních konzervativců. Podle různých průzkumů má Hollande před Sarkozym náskok šesti až dvanácti procentních bodů.