Francouzská vláda nepodlehne naléhání opozice, aby nechala o případném vojenském zásahu proti Sýrii hlasovat v parlamentu. V Paříži to prohlásila šéfka zahraničního výboru parlamentu Élisabeth Guigouová. Upozornila, že francouzská ústava neukládá hlavě státu, aby o podobných akcích nechávala hlasovat. "Nemusí o tom s poslanci ani debatovat," řekla poslankyně za vládnoucí socialisty.
Prezident François Hollande je vrchním velitelem francouzské armády a podle ústavy má právo sám nařídit zahraniční intervenci. Parlament o ní musí pouze informovat, a to do tří dnů po jejím zahájení. Schválit poslanci musejí zahraniční vojenskou operaci jen v případě, že trvá déle než čtyři měsíce.
"V tak komplikované situaci se musíme držet principů, jinými slovy ústavy. Ta prezidenta nezavazuje, aby o vojenské akci nechal hlasovat," řekla Guigouová rozhlasové stanici France Info. Hlasování by podle ní nemělo ani politický smysl. V případě, že by francouzský parlament akci schválil, ale americký Kongres by ji odmítl, by se Paříž dostala do "nemožné situace". Francie podle Guigouové nemůže zasahovat sama, ale pouze v široké koalici.
Hollande od údajného chemického útoku v Sýrii trvá na trestu pro režim prezidenta Bašára Asada, který je podle Paříže i Washingtonu za akci odpovědný. Francouzský prezident se však dostal do citlivé situace, když britský parlament vojenskou akci odmítl a americký Kongres o ní má z rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy teprve hlasovat.
Informace, které má francouzská rozvědka, podle Guigouové jasně ukazuje na Asada jako na strůjce chemického útoku. Francouzské veřejné mínění je však podle průzkumů spíš proti vojenskému zásahu a k opatrnosti vyzývá i konzervativní opozice.
Bývalý prezident Valéry Giscard d'Estaing se postavil do čela těch, kdo volají po mimořádné parlamentní schůzi. François Copé, generální tajemník opozičního Svazu pro lidové hnutí (UMP), o víkendu vyzval Hollanda, aby s rozhodnutím ohledně účasti na zásahu proti Sýrii počkal na závěry inspektorů OSN.
