
Pod heslem Miluj bližního svého se v polské metropoli, která je liberálnější než zbytek tradičně katolického Polska, sešlo podle policie okolo čtyř tisíc homosexuálů, transsexuálů a bisexuálů. "Práva jsou univerzální a pro všechny," řekl na shromáždění před polským parlamentem ředitel nadace Rovnost Tomasz Bonczkowski.
S krátkými projevy, v nichž nechyběla slova o solidaritě s Polskem, o homofobii současné polské vlády a o boji za rovnoprávnost menšin, vystoupilo také několik poslanců z Německa, Švédska či Nizozemska a členové Evropského parlamentu.
"Polsko je součástí Evropy a do zásad našeho kontinentu patří zákaz veškeré diskriminace," uvedl nizozemský poslanec Boris van der Ham.
Organizátoři akce dostali před jejím začátkem výhružné dopisy, ale uvedli, že se nebojí, chtějí prý jen v klidu slavit. Centrum Varšavy zaplnili nejen převážně mladí lidé s vlajkami v barvách duhy, ale také stovky policistů. Před parlamentem zadržela policie pět nejagresivnějších členů Celopolské mládeže. Během průvodu si další skupinka lehla na zem a nechtěla pustit účastníky pochodu dál; policisté radikály odnesli a po legitimování propustili.
Přehlídku rovnosti doprovázela hudba v rytmu techno i disko a tanec. K poklidnému průběhu přispělo také slunečné počasí. "Nechceme demonstrovat svou sexuální orientaci, ale bojovat za svobodu a rovnost všech menšin," řekla Malgorzata Kanická, která do Varšavy přijela s přítelkyní ze severopolského Gdaňsku. "Budeme jezdit každý rok tak dlouho, než bude Polsko zemí pro všechny," uvedl jeden z účastníků dnešní akce, kterou zakončí večerní koncert.
Odpor veřejnosti
Přehlídka rovnosti, tedy sobotní pochod homosexuálů, transsexuálů, bisexuálů i heterosexuálů ve varšavských ulicích, vyvolává v katolickém Polsku spory. Ale metropole je liberálnější než třeba venkov a má odnedávna i liberální starostku. Ta, na rozdíl od svého předchůdce Lecha Kaczyńského, nevyslyšela volání po zákazu. Ale pořadatelé z obavy před odpůrci, kteří chystají protidemonstrace, přesnou trasu dlouho tajili.
Teprve až zákazy varšavského starosty, který se mezitím stal polským prezidentem, paradoxně pochod na obranu sexuálních menšin proslavily.
Loni spolu s Poláky pochodovali pod heslem Znič nesnášenlivost i Němci, Švédové, Američané, Holanďané či Irové. Letos se mají připojit i dva tucty poslanců z různých evropských parlamentů a švédská ministryně.
Počátky byly skromné - na 1. máje 2001 pochodovalo Varšavou pod duhovou vlajkou coby symbolem hnutí sotva 300 lidí. Ale postupně se osmělovali a účastníků přibývalo. První pochody se podobaly veselicím s hlučnou muzikou a tancem. Hlavní bylo nebát se ukázat odlišnou sexuální orientaci.
Ostatně i podle čerstvých průzkumů většina polských homosexuálů z obavy před reakcí okolí, ztrátou práce či napadením své zaměření raději skrývá.
Nesmíte pochodovat
Politický nádech dostal pochod až v roce 2004, kdy starosta Kaczyński odmítl přehlídku povolit s přímočarým odůvodněním, že by ohrožoval morálku, propagoval úchylku a urážel náboženské cítění obyvatel. Pochod zakázal i o rok později, zase z obavy o bezpečnost účastníků.
Tyto zákazy letos 3. května odsoudil Evropský soud pro lidská práva jako porušení základních lidských práv.
V Polsku se ovšem nečekalo na štrasburský verdikt. Homosexuálové i další organizace si vyložili zákazy jako útok na demokracii. A to tím spíše, že Kaczyński současně povolil ultrakatolickým uskupením Přehlídku normálnosti.
Na nepovolené Přehlídky rovnosti přišly tisíce lidí. A když na "duhový" dav pod stalinským Palácem kultury letěla vajíčka od odpůrců, pochod získal přezdívku polský Stonewall, v narážce na potyčku newyorských policistů s osazenstvem homosexuálního baru Stonewall Inn v roce 1969, z níž vzešlo americké hnutí na obranu sexuálních menšin.
Nevraživost polských představitelů vůči homosexuálům bývá už pravidelně pranýřována v Evropském parlamentu. Tak tomu asi bude i v dohledné budoucnosti. Vicepremiér a ministr školství Roman Giertych totiž jen před pár dny navrhl novelu školského zákona. Smyslem je podle ministra zakázat přístup homosexuálních organizací do škol, aby neohrožovaly morálku žactva.
Foto: AP