Makedonie a Řecko musejí překonat celé "hory překážek", než vyřeší spor o název "Makedonie", který se táhne mezi oběma zeměmi již téměř 25 let a brání vstupu této balkánské země do NATO a Evropské unie. Během návštěvy Atén to prohlásil makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki.
Nedávné oteplení vztahů mezi oběma státy, které pod tlakem své nevalné hospodářské situace oživily mezi sebou obchodní vztahy, vyvolaly naději i na brzké vyřešení této otázky.
Jenže makedonský premiér Nikola Gruevski, který je u moci již devět let, buduje svou popularitu mimo jiné na nacionalismu a konfrontaci s Řeckem. V dubnu ho kvůli politické krizi čekají předčasné parlamentní volby a nedá se tak předpokládat, že by nyní svou politiku měnil.
Poposki ve čtvrtek zdůraznil makedonskou "touhu po vynikajících vztazích s Řeckem". Ale v otázce názvu země "existují podstatné rozdíly ve stanoviscích obou zemí". "Doufám, že nikdo nevyužívá výhod plynoucích z vytváření falešných očekávání," dodal.
Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias řekl, že obě strany hledají "čestný kompromis, který bude potírat separatistické tendence a extrémní nacionalismus na obou stranách".
Spor mezi těmito státy propukl poté, co Skopje v roce 1991 při rozpadu Jugoslávie provázeném válečnými konflikty vyhlásila nezávislost pod názvem Makedonská republika.
Atény tento krok označily za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na severořeckou provincii, která se rovněž nazývá Makedonie. Oficiálně se v OSN i jinak na mezinárodní scéně země nazývá Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Oba ministři hovořili také o situaci kolem uprchlické krize. Makedonií prošlo během letošního roku po takzvané balkánské cestě do západní Evropy asi půl milionu migrantů, kteří se předtím dostali do Řecka z Turecka.
Podle makedonského prezidenta Ďorďeho Ivanova evropská osmadvacítka jeho zemi neposkytuje dostatečnou finanční podporu a nesdílí s ní ani potřebné informace. Napětí v politicky nestabilní balkánské zemi proto podle prezidenta narůstá.
