Bělehradské křižovatky
Hrozí Srbsku předčasné parlamentní volby?

Za posledních dvacet let prožilo Srbsko války, mezinárodní sankce, autoritářský režim a demokratickou revoluci. Po odstoupení (autokrata) Slobodana Miloševiče v roce 2000 se dostavila mnohem pokojnější éra, kterou o tři roky později přerušil atentát na premiéra Zorana Djindiče, napsal zpravodajský server SETimes.

Od té doby se konají volby, které přinášejí nové vlády. Země ale zůstává v klíčových otázkách nadále rozdělena. Jde zejména o sbližování s Evropou nebo s Ruskem, o choulostivý kosovský problém a o požadavky spolupráce s haagským Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

"Srbsku chybí konkrétní řešení, která by ho přivedla blíže k euroatlantickým strukturám," řekl politický analytik Dejan Vuk Stanković. "Ve stejné době (Srbsko) stahují polopravdy o politické a ekonomické spolupráci se vzdálenými zeměmi, které mají pramalý geopolitický a ekonomický zájem na spolupráci se Srbskem."

Vnitřní politická nestabilita zůstává vysoká, dokonce i vládní koalice je daleko od jednoty. V polovině února po veřejné rozepři s premiérem Mirkem Cvetkovičem odstoupil ministr hospodářství a regionálního rozvoje Mladjan Dinkić a další dva členové kabinetu jeho strany G 17 Plus.

Cvetković zdůrazňuje, že vláda přežije a že předčasné volby nejsou na pořadu dne. Tvrdí, že změny ve složení vlády budou dokončeny během března.

Podle Stankoviče je ale Srbsko jen krok od rozpadu vládní koalice a předčasných voleb. Tvrdí, že Srbové mohou "v následujících měsících počítat s vyčerpávající a brutální volební kampaní".

Zástupci veřejnosti prohlašují, že si připadají jako v kině - jsou zvědaví, jak to dopadne. "Pokud se uskuteční nové volby brzy, tak nemyslím, že budu hlasovat, protože nemám pro koho. Každý je stejně špatný," prohlásil dvaatřicetiletý Miloš Lazarević z Bělehradu. Hospodářství zůstává ve chmurném stavu a obyčejní lidé mají potíž vyjít s penězi. Podle ekonomů je rostoucí zadlužení hlavním problémem.

"Srbsko je na pokraji toho, aby se připojilo ke skupině velmi zadlužených zemí. Jeho dluh nyní činí 78 procent hrubého domácího produktu, což je jen dva procentní body od nadměrného zadlužení," vysvětlil Saša Djogović. Zmínil rovněž rostoucí inflaci a nezaměstnanost.

Řešení vidí především v růstu vývozu. "Srbsko nadále velmi potřebuje podporu Mezinárodního měnového fondu, aby zajistilo stále křehkou makroekonomickou stabilitu," dodal Djogović.