Se smíšenými pocity vnímá Sasko nadcházející páté výročí otevření schengenské hranice pro Česko, Polsko a další nováčky EU. Zejména obyvatelé a firmy z pohraničí spojují zrušení kontrol s masivním nárůstem kriminality, který přičítají hlavně Čechům a Polákům, a volají po více policistech a návratu zátarasů na hraniční čáru.
Saské úřady to však nepovažují za řešení a ani celkovou bilanci otevření "Schengenu" nevidí tak černě. Žádné země nevydělaly na rozšíření EU na východ tak jako Německo a Rakousko.
Když se 21. prosince 2007 řezaly hraniční závory mezi Českem a Saskem, vítali to nejen politici, ale i obyčejní Němci. "I my jsme se radovali, že si můžeme bez potíží zajet k sousedům pro cigarety a dojít se večer pobavit do Česka.
Z toho jsme měli opravdu radost. V mnoha obcích se konaly slavnosti," řekla ČTK a Českému rozhlasu Heike Fritscheová z Hertingswalde, obce ležící na dohled od Dolní Poustevny na Šluknovsku.
Po pěti letech už prý nemají k radosti moc důvodů. "Jen od září tady zmizela už třetí multikára ze tří různých firem, v sousední obci jedna a další na druhé straně v Ulbersdorfu. V létě zmizelo jen tady v Hertingswaldě několik aut, další v Saupsdorfu. Bylo přepadeno a okradeno několik starých lidí, kteří jsou upoutáni na kolečkové křeslo.
Je to špatné, opravdu hodně špatné," líčí žena, jejíž rodinná firma se sama stala obětí množících se krádeží vozidel v saském pohraničí.
Neznámí zloději jim odvezli multikáru zaparkovanou na dvoře. "Byl to výkonný náklaďáček, na který jsou firmy jako ta naše odkázané. Jen díky ní jsme našli mezeru na trhu, dostane se na stavby v úzkých uličkách, všude se s ní projede. Teď už to dělat nemůžeme, protože ji nemáme," nesmířila se stále s odcizením "živitele rodiny".
Od pojišťovny prý dostala jen třetinu peněz potřebných na nákup nového stroje; další úvěr si kvůli nejisté situaci brát nechce.
Krádeže v Hertingswaldě a okolí připisuje Fritscheová Čechům, kteří podle ní využívají nehlídaných cest k odvozu lupu za hranice. S takovým názorem není sama, což se podepisuje na podezřívavosti místních vůči obyvatelům Česka.
Poznali to i zpravodajové ČTK a ČRo, se kterými se vyjma Fritscheové nechtěl v obci spadající pod nedaleký Sebnitz nikdo jiný bavit.
"Když teď někdo nezakročí a něco neudělá, už to (vztahy s Čechy) nebude fungovat. Pak se bude šířit nenávist a budou tím trpět lidé ve vaší zemi, kteří za to nemohou," varovala Fritscheová.
Sama iniciovala vznik petice, která vyzývá poslance zemského parlamentu v Drážďanech, aby zajistili více policistů v pohraničí a umožnili přehrazení turistických stezek vedoucích do Česka kameny nebo jinými zátarasy, aby přes ně nebylo možné odvážet auta nebo barevné kovy. Ty se v Sasku kradou nejčastěji.
"Vaší ani naší policii se to nepodaří celé zlikvidovat, ale je možné to zlodějům ztížit. Je možné zatarasit cesty, je možné, aby na obou stranách hranice bylo vidět hodně policistů v terénu, což může zloděje odradit," nabízí Fritscheová recept na omezení příhraniční kriminality v Sasku.
Její požadavky podpořilo několik stovek lidí ze Sebnitzu a okolí.
Po těchto opatřeních volají také další Němci žijící či podnikající podél české a polské hranice. A někteří i jednají. U Fürstenau a Müglitzu se na cestách přes hranice už objevily obří kameny znemožňující průjezd vozidel. Nechali je tam umístit tamní starostové, kteří nechtěli čekat na rozhodnutí politiků v Drážďanech.
Více policistů v pohraničí žádají také regionální řemeslnické komory, podle nichž je situace v oblasti kritická.
"Za poslední rok byla kriminalitou postižena každá třetí firma, což navozuje pocit, že se bezpečnostní situace dále zhoršuje. Něco se musí udělat," prohlásil prezident řemeslnické komory v Drážďanech Jörg Dittrich. Firmám spadajícím pod tuto organizaci způsobili podle něj zloději v posledních 12 měsících škody za 1,35 milionu eur (34 milionů Kč) a podnikatelům ze sousední komory v Chotěbuzi dokonce za 1,43 milionu eur.
"Bezmoc přechází ve zlobu," popsal Dittrich nálady mezi živnostníky u hranice s Českem a Polskem, kde loni podle saských statistik vzrostla kriminalita o čtyři, respektive o 15 procent.
Se stejným problémem se potýkají rovněž velká města v Sasku. Například v Drážďanech stouplo podle tisku množství odcizených automobilů od roku 2007 na čtyřnásobek a v letošním prvním pololetí meziročně o 68 procent na více než pět set.
"Když někdo ukradne auto v Drážďanech, je za půl hodiny na hranici. Šance někoho chytit je tak relativně malá. Faktem je, že na zjištěné kriminalitě mají relativně vysoký podíl polští a čeští občané," uvedl mluvčí saského ministerstva vnitra Frank Wend.
Krádeže mají podle něj na svědomí převážně organizované skupiny, a to nejen z Česka a Polska, ale i z východní Evropy. "Vyskytly se opakovaně případy, kdy byl ukraden vůz, který je možné lokalizovat pomocí GPS, a o deset hodin později byl ve Vilniusu, v Bělorusku nebo na Ukrajině," líčí.
V obnovování zátarasů na hranicích však podobně jako řada lokálních politiků řešení nevidí. "Proti přeshraniční kriminalitě je možné bojovat jen přeshraničně, to je ten nejlepší prostředek," tvrdí Wend, jehož úřad chce dál posilovat spolupráci s českými a polskými kolegy.
Odmítá také nářky lidí z pohraničí nad nedostatkem policistů, jejichž počty byly v řadě míst kvůli úsporným opatřením redukovány. "V Sasku máme v porovnání s jinými ještě vysoký personální stav policie a dlouhodobě to tak i zůstane.
Jsou samozřejmě situace, kdy vzniká dojem, že policistů není nikdy dost, ale my jich máme dostatek," říká mluvčí, podle něhož v Sasku i přes zvýšenou kriminalitu výrazně převažují pozitiva otevření "Schengenu" na východ nad negativními jevy.
"Otevření hranic je přínosem pro obě strany. Platí to jak v hospodářství, tak v turistice. Je politováníhodné, že při tak skvělém projektu se vždycky najdou kriminální živly, které ho zneužijí, jenže k tomu dochází i v dalších evropských regionech. Je potřeba proti tomu důsledně společně bojovat a nenechat tyhle živly zvítězit," soudí Wend.
V obrat situace k lepšímu stále věří i Fritscheová: "Z tohoto důvodu jsem udělala tu petici, protože jsem naději ještě neztratila."
