Severoatlantická aliance musí přezkoumat svou politiku rozšiřování na východ v souvislosti s neodpovědným rozhodnutím Gruzie napadnout Jižní Osetii, které vyprovokovalo Rusko. Uvádí to Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) ve výroční zprávě, kterou dnes vydal v Londýně.
NATO by podle IISS mělo dát přednost potřebným strategickým zárukám pro nynější členy před rozšiřováním aliance.
Zpráva se také kriticky vyslovuje k tomu, jak bylo Rusko postaveno před nezávislost Kosova a před americký protiraketový štít.
"Zjevně neodpovědné" rozhodnutí Gruzie zahájit v noci ze 7. na 8. srpen ofenzívu s cílem znovu se zmocnit kontroly nad Jižní Osetií "oslabilo její pozici ohledně přijetí do NATO", a to i když ruská reakce byla nepřiměřená, řekl ředitel ústavu John Chipman. Podle něho je otázka, zda by Gruzie mohla být odpovědným členem NATO, když takto neuspěla.
Zpráva upozorňuje na "vysoké riziko", že politika rozšiřování NATO Západ rozdělí. I když je 20 procent gruzínského území ztraceno, USA budou pravděpodobně dál prosazovat gruzínské členství. Totéž budou dělat i pro Ukrajinu, i když její obyvatelstvo a její rozdělené vedení se k členství v NATO staví v nejlepším případě dvojznačně, není-li vůbec většina proti, uvádí se ve zprávě, podle níž mají Evropané "solidní argumenty ve prospěch přestávky v rozšiřování".
Na přijetí Gruzie a Ukrajiny do aliance naléhal na její jarní vrcholné schůzce v Bukurešti americký prezident George Bush. Narazil ale na nesouhlas především Německa a Francie. Nedávný konflikt na Kavkazu byl však pro NATO pobídkou k novým vstřícným gestům vůči Gruzii. Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer tento týden v Tbilisi prohlásil, že dveře NATO jsou pro Gruzii otevřeny, i když žádný pevný příslib nedal.
"Politika rozšiřování NATO by měla být potvrzena, pokud je ve službách strategických zájmů NATO, pokud je prostředkem k dosažení nějakého cíle, neměla by být institucionální prioritou sama o sobě," uvedl ale IISS.
Chipman řekl, že NATO nemá žádný zájem "pustit se do Ruska", jehož spolupráci očekává v otázkách Afghánistánu a Íránu. Vyzval pak NATO, aby "nezměnilo svou politiku rozšiřování v ruskou ruletu".
Strategický přístup k Rusku podle něho spočívá v uznání, i když ne nutně v přijetí povahy nynějšího Ruska a v použití vlivu a pák Západu tam, kde na tom nejvíc záleží.
Zpráva se přimlouvá za "trochu starosvětské chladnokrevnosti" ve vztazích s Ruskem, za politiku "s jasnější hlavou" a za "rozlišování mezi nutným a žádoucím".
IISS vidí chyby v politice USA a NATO vůči Rusku, které "bylo stavěno před hotové věci, pokud jde o nezávislost Kosova nebo americký protiraketový štít" (jehož prvky mají být v Polsku a České republice).
Podle zprávy krize kolem Gruzie nezahájila novou studenou válku, jenom znamenala konec "romantické fáze světového pořádku po studené válce". Rusové nechtěli měnit mapu poválečné Evropy. Chtěli narýsovat čáru rozšiřování sféry vlivu Západu na východ.
IISS dále v materiálu konstatuje zlepšení situace v Iráku v oblasti bezpečnosti, ale upozorňuje, že to nebylo doprovázeno srovnatelným pokrokem v oblasti irácké vnitřní politiky.
Poukazuje také na zhoršování situace v Afghánistánu a na Srí Lance a na složitý vývoj v Pákistánu, kde nový prezident Ásif Alí Zardárí stojí před úkolem vytvořit politický konsensus kolem boje proti terorismu a islámského extremismu. Pokud jde o úsilí čelit jaderným ambicím Íránu a KLDR, je podle IISS na mrtvém bodě.
Ústav konečně soudí, že svět vstupuje do éry, kdy bude mezinárodní diplomatická aktivita "plurálnější". Spojené státy jsou teď neschopné určovat mezinárodní agendu samy a potřebují mezinárodní partnery.
Tito partneři - Evropa, Blízký východ, Asie nebo jiné subjekty - musejí být asertivnější při rozvoji iniciativ, ke kterým by se USA mohly snadno připojit, neměly by jen reagovat na případné návrhy Washingtonu. Kvalita těchto iniciativ určí, zda "post-jednopolární" svět bude více či méně bezpečný.
IISS je renomovaný soukromý ústav specializovaný na otázky vojenské strategie, kontroly zbrojení a urovnávání konfliktů.
Foto: NATO, AP a Reuters
