Od zimního semestru příštího roku rozjíždějí tři německé univerzity nový obor. Vysoké školy v Münsteru, Osnabrücku a Tübingenu začínají jako první ve Spolkové republice vzdělávat muslimské duchovní.
O nové katedry byl na německých univerzitách nemalý zájem. Spolková země Hesensko zatím vyšla naprázdno, Bavorsko dostane šanci v dalším kole. Univerzita v Marburgu se svým konceptem naopak neuspěla.
O výuce imámů na německých vysokých školách se diskutuje už déle, ale v současných bouřlivých debatách o imigraci muslimů, jejich integraci a přínosu pro německou společnost získává celý projekt širší význam.
Na zmíněných třech univerzitách vzniknou první střediska islámských studií v zemi, rozhodla tento týden příslušná spolková ministryně Annette Schavanová (CDU). Osnabrücká univerzita zahajuje podle ní pilotní projekt výuky imámů už v tomto zimním semestru. Nejde přitom jen o imámy. Nové obory můžou studovat i učitelé náboženství nebo sociální pracovníci.
Vybrané univerzity dostanou v příštích pěti letech finanční podporu od vlády v Berlíně ve výši až čtyři miliony eur. Zbytek uhradí jednotlivé spolkové země. Tübingen plánuje do budoucna šest profesur.
Ministryně Schavanová uvedla, že náboženství prospívá, když dostane šanci rozvíjet vlastní teologii. Schavanová sama studovala katolickou teologii. Jde prý o další příspěvek k integraci muslimů v Německu.
Největší islámská sdružení v zemi se už dříve vyslovila pro neustálý přísun imámů ze zahraničí. Respektovaná pozice islámu na univerzitách v Německu má prospět zájmům všech asi čtyř milionů mohamedánů v zemi. Zástupci islámských organizací budou mít možnost vyslovovat se k obsahu příslušného studia.
Münsterská univerzita už má ale i negativní zkušenosti s islámskými sdruženími. Ta se v debatě o výuce islámu v Severním Porýní-Vestfálsku ostře opřela do islámského učence a německého konvertity Svena Kalische.
Kalisch v jedné přednášce zpochybnil historickou existenci Proroka Mohameda, za což si vysloužil tvrdé útoky muslimů. Po výhrůžkách smrtí dostal učenec policejní ochranu a mezitím se od islámu zase odvrátil. Na Kalischově katedře proto imámové studovat nebudou.
Ze zhruba dvou tisíc imámů, kteří nyní ve Spolkové republice kážou, nehovoří většina německy, nebo jen špatně. V zemi obvykle zůstávají jen několik let a poté se vracejí do svých domovů, hlavně do Turecka.
Zájem o nové studium je slušný, což ukazuje pilotní projekt v Osnabrücku, na který se přihlásilo téměř sto imámů a dalších lidí, kteří mají v mešitách a muslimských obcích různé čestné funkce.