Velká většina občanů západních i rozvojových zemí je podle amerického průzkumu pro zpřísnění imigračních opatření. V České republice by se pro přísnější pravidla migrace vyslovilo 75 procent, což byl v anketě washingtonského výzkumného střediska Pew Research Center nejtvrdší postoj mezi evropskými postkomunistickými zeměmi.
Průzkum uskutečnilo Pew Research Center letos na jaře ve 46 zemích Ameriky, Asie, Evropy a Afriky a na území Palestinské autonomie a tento týden jej zveřejnilo na svých internetových stránkách.
Pouze lidé v Jižní Koreji a na palestinských územích byli proti zpřísnění migračních pravidel, obyvatelé Japonska byli názorově rozděleni na poloviny. V Evropě jsou nejvíce migrantům nakloněni ve Švédsku a v Polsku.
Naopak nejtvrdší protimigrační opatření požadovali lidé ze zemí jihovýchodní Asie, například Indonésie a Malajsie, ale také z afrických zemí jako jsou Pobřeží slonoviny, Jihoafrická republika či Tanzánie.
V těchto státech se pro přísnější pravidla vyslovilo přes 85 procent respondentů. V Evropě proti imigraci nejtvrději vystoupili občané Itálie, kdy pro přísnější pravidla bylo 87 procent dotázaných, následováni Španěly (77 procent) a Brity (75 procent).
V České republice by migraci více omezilo 75 procent obyvatel, proti se vyslovilo 24 procent. Je to výsledek v podstatě shodný s názory občanů Spojených států, ale mezi postkomunistickými evropskými zeměmi nejtvrdší protimigrační postoj.
V Rusku by migraci zpřísnilo 72 procent dotázaných. Na Slovensku bylo pro tvrdší protimigrační opatření 64 procent a proti 34 procent lidí. Například v Bulharsku a Polsku prosazuje tvrdší opatření proti migraci jen 53 procent respondentů.
"V mnoha zemích světa lidé vnímají migraci jako destabilizující prvek, jako nebezpečí pro svou vlastní kulturu. A bojí se o práci," citovala agentura AP prezidenta Pew Research Center a šéfa výzkumu Andrewa Kohuta. Mnoho respondentů v 11 zemích z průzkumu také uvedlo, že jsou pravidelnými příjemci financí od příbuzných ze zahraničí.
Stejný průzkum také zjistil, že Česká republika, Polsko a Německo patří mezi země, kde si občané dělají největší obavy, že jsou příliš kontrolováni státem. Obavy z nadměrného zasahování vlády do osobních záležitostí jsou ale celkově vyšší v zemích západní Evropy, než ve východní části kontinentu.
Většina dotázaných v oslovených zemích se ale také vyslovila pro rozvoj mezinárodního obchodu a další prvky globalizující se ekonomiky. Nejmenší podporu rozvoji obchodu přitom překvapivě vyslovili obyvatelé USA, kde tato podpora dosáhla jen 59 procent; například v ČR to bylo 80 procent.
V Ruské federaci preferuje dvakrát více lidí silnou osobnost v čele státu nad demokratickými principy. I občané muslimských zemí vyjadřovali větší podporu demokratickým principům.
Ve 46 ze 47 zemí tamní občané preferovali ochranu životního prostředí i za cenu nižšího ekonomického růstu a ve všech zemích si lidé myslí, že společnost se má postarat o nejchudší ze svého středu.
Pouze v šesti zemích, mezi nimi i na Slovensku, většina lidí odmítla názor, že k udržení pořádku ve světě je občas potřeba použít vojenské síly.
Jen letos bylo podle agentury AP zachyceno na Španělském pobřeží na 8 000 ilegálních přistěhovalců. Další tisíce přistávají v Itálii, kde pak žijí v utečeneckých táborech a nakonec putují zpět do svých zemí.
Středomořské země tlačí na Evropskou Unii, aby se na boji s nelegálními přistěhovalci podílely i vnitrozemské státy.
Na fotografii: Nelegální imigranti zachycení na španělském Tenerife, 30. září 2007
FOTO: AP
