Švédské úřady podezřívají irácké uprchlíky, že do Švédska přijíždějí nikoli, aby získali azyl, ale aby vyinkasovali peníze, jež království nabízí běžencům, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit domů. Oznámila to dnes Filippa Nordfeldtová ze švédského migračního úřadu. "Myslíme si, že zneužívají náš systém, a velmi nás to znepokojuje," řekla.
Švédsko zpřísnilo azylovou politiku a legalizovalo možnost poslat uprchlíky zpět do zemí řazených do té doby mezi "citlivé". Jsou mezi nimi Irák, Somálsko i Afghánistán. Když se do nich uprchlíci, jejichž žádost nebyla vyřízena kladně, rozhodnou dobrovolně vrátit, nabízí vláda každému dospělému 20 tisíc švédských korun (52 tisíc českých korun) a dítěti polovinu. Rodina může získat v přepočtu maximálně 130 tisíc korun.
Migrační úřad nedávno zaslal ministerstvu spravedlnosti dopis, v němž poukazuje na rostoucí počet Iráčanů, kteří sami ruší žádosti o azyl a žádají o výplatu odškodného za návrat. Podle úřadu to svědčí o tom, že mnozí do Švédska přijíždějí s cílem získat tyto peníze, a nikoli zůstat ve Švédsku.
Od začátku roku o výplatu návratného požádalo 159 Iráčanů, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, a 207 těch, kteří tyto žádosti sami stáhli. Někteří prý ve Švédsku strávili jenom dva tři měsíce.
Migrační úřad žádá ministerstvo spravedlnosti, aby upřesnilo podmínky pro výplatu návratného a aby ti, kdo svou žádost o azyl zruší, nárok na výplatu peněz zdůvodnili.
Z Iráku uprchly po invazi v roce 2003 přes dva miliony lidí a stejný počet běženců je v Iráku. V cizině je jich nejvíc v Jordánsku a Sýrii, ale i tyto země už zpřísnily kritéria pro přijetí.
Loni do Švédska přišlo 18 tasiíc Iráčanů, tedy více než polovina z iráckých běženců, kteří zamířili do zemí Evropské unie. Letos v únoru podepsalo království s iráckou vládou dohodu, která umožňuje deportaci těch Iráčanů, jejichž žádosti o azyl budou vyřešeny záporně. Švédsko tím získalo právo vracet Iráčany do vlasti i proti jejich vůli.
Foto:Profimedia
