V Irsku se množí případy žhářských útoků namířených na vybranou skupinu osob - příslušníky kočovného etnika označovaného v angličtině travellers, respektive na domy, které pro ně buduje stát. Úřady váhají, zda má stavba ubytování vůbec smysl.
Ubytování pro "travellery" za 230 tisíc eur (necelých šest milionů korun) v Ballyshannonu v hrabství Donegal bylo dlouho předmětem sporů. Jeden z místních radních Sean McEniff s nastěhováním kočovníků do domu nesouhlasil, tvrdil, že dotyční by měli žít v izolaci. Zhruba před dvěma týdny dům ve tři hodiny ráno někdo podpálil. Naštěstí v něm nikdo nebyl.
K jinému útoku došlo minulý týden ve městě Ennis v hrabství Clare. Zničeny tam byly dva domy a škody šly opět do milionů. Místo v tu chvíli zase nikdo neobýval. Žhářské útoky se zde totiž od otevření komplexu v roce 1998 neustále opakovaly, až byl v listopadu uzavřen.
Podle místního radního Jamese Breena by domy měly být renovovány a nabídnuty Irům žijícím v rámci systému. "Vzhledem k neustálému zastrašování a neochotě kočovníků se do domů stěhovat je na čase, aby byly tyto jednotky byly pronajmuty lidem vedoucím usedlý způsob života," řekl listu Irish Times.
Kočovníci se do speciálních domů totiž nechtějí stěhovat, a to jednak kvůli útokům a jednak kvůli svému tradičnímu způsobu života. Na základě faktu, že během posledních let bylo zničeno 14 procent vystavěných domů, rada hrabství už nechce žádné další budovat. A není sama. Za posledních šest let utratily místní úřady na výstavbu tohoto druhu ubytování o 50 milionů eur méně, než kolik jim bylo přiřazeno z rozpočtu. Podle ministryně pro bydlení a plánování Jan O'Sullivanové (Labour party) se s tím musí něco dělat. Irsko z tohoto důvodu kritizuje i Rada Evropy.
Organizace Pavee Point hájící zájmy kočovníků tvrdí, že úřady s" travellery" výstavbu ubytování dostatečně nekonzultují. Podle úředníků ale fakta hovoří jasně - poptávka po těchto domech zkrátka není. "Když už se chtějí někam nastěhovat, hledají kvalitnější ubytování, týká se to především žen," říká Hugh Hogan z rady hrabství Jižní Dublin.
V běžných domech a bytech v současnosti žijí asi dvě třetiny příslušníků etnika. Před patnácti lety to byla asi jen polovina. Podle sčítání lidu z roku 2006 žije ve čtyřapůlmilionovém Irsku 22 tisíc "travellerů", skutečný počet je ale vyšší.
"Travelleři" jsou kočovné etnikum v mnohém připomínající Romy. Jejich původ je ovšem předmětem sporů. Kvůli svému stylu života mají problémy s integrací do společnosti a jsou vystaveni předsudkům a diskriminaci. Důvodem je nižší vzdělání, vysoká kriminalita či zdravotní problémy v rámci komunity. Mluví vlastním jazykem a sami sebe označují jako "pavees". Obdobné komunity žijí i v Anglii či Skotsku.
