Ani napodruhé nezvolili turečtí poslanci nového prezidenta. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), jejíž kandidát, ministr zahraničí Abdullah Gül, byl jediným uchazečem o funkci, ani v nedělním opakovaném prvním kole prezidentských voleb nezískala potřebné poslanecké kvorum. Neúspěch se očekával, opozice už předem oznámila, že volby hodlá stejně jako minulý pátek bojkotovat. Gül vzápětí po neúspěchu oznámil, že prezidentskou kandidaturu stahuje.
Předseda parlamentu Bülent Arinç dopoledne po dvojím sečtení přítomných poslanců oznámil, že chybí potřebné dvoutřetinové kvorum, jež předepisuje ústava. V 550členném tureckém parlamentu se musí k volbě prezidenta sejít nejméně 367 poslanců. Napoprvé se ale sešlo jen 351, při druhém sčítání 358 zákonodárců.
Gül stejný neúspěch utrpěl už v prvním kole voleb minulý pátek, kdy se opoziční poslanci volby rovněž neúčastnili. Ústavní soud pak z podnětu opozice první kolo voleb anuloval. Minulý pátek získal Gül 357 hlasů, o deset méně, než potřeboval. AKP má v parlamentu 352 poslanců.
Příčinou Gülovy neúspěšné kandidatury jsou obavy politické opozice, významné části turecké veřejnosti i armády o další podobu země. Gül má islamistickou minulost, stejné kořeny netají ani vládnoucí AKP a z toho sekularistické kruhy vyvozují, že Turecko by po vítězství vládního kandidáta nabralo kurz na islám. Tyto obavy posílilo začátkem týdne i prohlášení předsedy parlamentu Arinçe, že v čele země konečně stane "věřící" prezident.
"V případě nezdaru volby prezidenta požaduje ústava okamžité volby," řekl bývalý ministr zahraničí a expert na ústavní právo Mümtaz Soysal. AKP chce, aby se parlamentní a prezidentské volby konaly ve stejné době.
S novým termínem nesouhlasí hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP). Argumentuje tím, že v té době budou voliči, zejména ze středních vrstev, mezi nimiž má své přívržence, na dovolených.
K TÉMATU: Tureckem otřásají protesty proti posilování islámu
Rozpory mezi laickou opozicí a vládním táborem zažehly hlubokou politickou krizi; během uplynulého měsíce se na řadě míst v zemi konaly protivládní demonstrace, naposledy v sobotu. Rovněž armáda řekla své slovo, když dala vládě najevo, že nepřipustí zpochybnění laických základů moderního Turecka.
Právě angažovanosti armádního vedení v nynější situaci přikládají agentury významný vliv, protože turecké ozbrojené síly odstavily od roku 1960 od moci čtyři kabinety.
Než bude zvolena nová hlava státu, bude podle ústavy stát v čele země dosavadní prezident Ahmet Necdet Sezer, jehož sedmiletý mandát končí.
O Sezerově nástupci zřejmě rozhodne všeobecné hlasování, a to pravděpodobně v návaznosti na předčasné červencové parlamentní volby, jak to tento týden parlament schválil. Dosud prezidenta volil v Turecku parlament, tato cesta se ale nyní ukázala jako neschůdná, proto už nynější premiér Recep Tayyip Erdogan předložil poslancům návrh, aby o hlavě státu napříště rozhodovali voliči.
"Nemůže-li zvolit prezidenta parlament, je na lidu, aby se vyslovil," řekl vlivný poslanec AKP Sadullah Ergin.
Gül je přesvědčen, že přímá volba jej vynese do prezidentské funkce. "Podporuje mě 70 procent lidí," zdůraznil pro sobotní vydání britského listu Financial Times. "Získám většinu už v prvním kole," doufá.
Foto: ČTK/AP
