Úspěch protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a euroskeptické a protiimigrační Ligy severu (LN) v italských volbách je zlomovým momentem v dosud proevropském kurzu italských vlád. Napsal to francouzský list Le Monde. Deník The New York Times (NYT) pak výsledek, jenž zviditelňuje frustraci voličů, přirovnává k brexitu nebo k posledním prezidentským volbám v USA.
"Soudě podle výsledků nedělních voleb je polovina Itálie naštvaná. Má za to, že imigrace je špatná, Evropská unie mizerná dohoda, Donald Trump exemplární vůdce a Vladimir Putin dobrý člověk," napsal NYT. Výsledek voleb přirovnává k brexitu či zvolení Trumpa prezidentem USA. "Frustrovaná většina voličů dala průchod svému hněvu, protože má za to, že ti, které pokládá za privilegované, ji zanedbávají."
NYT upozorňuje, že M5S získalo voliče hlavně na jihu, sužovaném nezaměstnaností, zatímco LN na severu. A to kvůli protiimigrační rétorice šéfa této strany Mattea Salviniho a jeho slovní podpoře drobných podnikatelů, jimž sliboval snížení daní a byrokracie.
Politolog Marc Lazar v deníku Le Monde upozorňuje na proměnu LN z regionální separatistické strany, která v roce 2013 získala pouze čtyři procenta hlasů, na celonárodní krajně pravicovou stranu, jež stojí na protiimigrační a euroskeptické rétorice. Strana podle něj upustila od kritiky "zlodějského Říma" a jihu, kde naopak začala hledat voliče.
Lazar dále připomíná, že Hnutí pěti hvězd bylo nejsilnější stranou už v roce 2013, kdy mu dalo hlas 25,6 procenta voličů. Toto "nezařaditelné" hnutí podle něj proti sobě staví sjednocený lid proti "vládnoucí třídě". Za klíčové předvolební momenty Lazar považuje jednak nástup nového šéfa M5S Luigiho Di Maia, který bez ustání vysvětloval, že hnutí je důvěryhodná politická síla a může vládnout, a dále skutečnost, že strana je ochotna jednat o koalicích, jež dříve zavrhovala.
"Z Itálie, jedné z nejvíce proevropských zemí, se stal euromorous a euroskeptik," uvedl Lazar, který vzestup krajně pravicové LN a zejména "nezařaditelného" M5S vidí jako historickou událost. Neúspěch strany Vzhůru, Itálie jednaosmdesátiletého Silvia Berlusconiho považuje vzhledem k věku tohoto milánského mediálního magnáta za počátek jejího politického rozvratu.
"Dnes začíná třetí republika, která bude konečně republikou občanů," připomíná list Le Monde povolební zvolání šéfa M5S Luigiho Di Maia. Druhá italská republika se neformálně počítá od roku 1993, mezníkem byla protikorupční akce Čisté ruce.
Deník The Guardian poznamenal, že EU si oddychla jen na 12 hodin. V neděli před polednem už bylo jasné, že v Německu bude znovu vládnout velká koalice, ovšem týž den před půlnocí první povolební průzkumy ukázaly, že třetí největší ekonomika eurozóny skončí v politickém patu.
Rozhněvaní italští voliči odmítli cestu hospodářské obrody v souladu s kurzem eurozóny, kterou se ubíraly italské vlády po finanční a hospodářské krizi. Místo toho si Italové vybrali strany, jejichž štědré předvolební sliby - rovná daň, základní měsíční příjem pro všechny či brzký odchod do důchodu - jsou v rozporu s rozpočtovými omezeními EU, poznamenal The Guardian.
