Italská konference o Libyi bude hlavně o Francii

Zahraničí
12. 11. 2018 19:00
Italský ministr vnitra Matteo Salvini.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini.

Italská populistická vláda bude pro jednou ráda, že Středozemní moře překoná skupina Afričanů. Představitelé soupeřících libyjských stran se mají setkat v sicilské metropoli Palermo, kde v pondělí začíná dvoudenní mírová konference, napsal týdeník The Economist.

Řím má zájem na tom, aby se v někdejší italské kolonii zjednal klid. Libye je důležitým zdrojem fosilních paliv. Podmořský plynovod Greenstream přivádí zemní plyn ze západní Libye na Sicílii. Méně už je ovšem v Itálii vítáno oněch 647 tisíc migrantů, kteří se na Apeninský poloostrov přes moře dostali od roku 2014. Jejich počet nedávno klesl - za prvních deset měsíců tohoto roku jich do Itálie dorazilo 22 tisíc, tedy o 80 procent méně než loni za stejné časové období. I tak nedávají spát italskému vicepremiérovi a ministru vnitra Matteu Salvinimu, který Itálii de facto vede.

Salviniho čeká spousta práce. Situace v Libyi je neutěšená - země je rozdělená mezi znesvářené milice a mírové rozhovory pod dohledem OSN ztroskotaly. Jedním ze zástupců Libye v Palermu má být Fajíz Sarradž, který vede vládu s podporou OSN. Navzdory svému vznosnému titulu má Sarradž moc fakticky jen o něco málo větší než starosta Tripolisu. Hlavní město drží pod kontrolou pouze s pomocí spřátelených milic. Jedna z nich, která sídlí v nedalekém městě Tarhúna, v srpnu na Tripolis zaútočila kvůli hospodářské rozepři. Než OSN dojednala příměří, bylo zabito přes sto lidí.

Na východě vypadá situace o něco lépe. Vládne zde generál Chalífa Haftar, který podrývá státní instituce sídlící v Tripolisu. Má pod kontrolou východní pobřeží poblíž Syrty, kde leží hlavní libyjské ropné terminály. Ty by měla provozovat státní ropná společnost NOC s centrálou v Tripolisu, nicméně v červnu je obsadili muži generála Haftara a oznámili, že výnosy z nich napříště připadnou konkurenční firmě na východě země. Stáhli se až poté, co Spojené státy vyhrožovaly sankcemi.

Na jihu mezi sebou o nadvládu soupeří milice Tuaregů a příslušníků kmene Tubu. Civilisty mezitím odírají zločinecké gangy ze sousedního Čadu.

Situace v zemi tedy mírové konferenci, lehce řečeno, příliš nehrává. Itálii ovšem více znepokojuje Francie. Řím a Paříž se přetahují o vliv. Itálii zajímá hlavně západ země, kudy vede plynovod a odkud vyplouvají lodě s migranty. Řím pokládá premiéra Sarradže za spojence a údajně zaplatil vojenským vůdcům na západě země za to, že budou bránit migrantům, aby z libyjských břehů vyplouvali k Evropě.

Francie zase raději spolupracuje s generálem Haftarem, který má podle Paříže lepší předpoklady pro stabilizaci země. Francouzská armáda nasadila tisíce vojáků, kteří v oblasti Sahelu, tedy jižního okraje Sahary, bojují v sousedních zemích Libye s islamisty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v květnu hostil představitele Libye na vlastním summitu. Ti na jednáních odsouhlasili, že se volby v neklidné zemi budou konat do 10. prosince. Stanovené datum nebylo realistické - pomineme-li násilnosti, Libye nemá volební zákon. Výsledek pařížské schůzky také podryl autoritu zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého, který si přeje, aby se před volbami konala celonárodní konference, z níž by vzešel návrh nové ústavy.

Itálie i Francie jsou motivovány také ekonomicky. Těžba libyjské ropy není nákladná a snadno se dopravuje do Evropy. Energetičtí giganti - Italská společnost Eni a francouzský Total - zde už dlouho soupeři o její těžbu a zpracování. Ze zahraničních energetických firem má největší zastoupení v Libyi Eni, ale Total začíná stahovat její náskok. V březnu Total získal 16procentní podíl z koncese těžby ropy na poli Waha. Bude-li tento obchod doveden do konce, Total by zde za dva až tři roky mohl těžit 400.000 barelů ropy denně.

Výkonný ředitel Eni Claudio Descalzi "zdravou" konkurenci vítá. "(Libye) z ní získává," myslí si. Italská vláda to tak optimisticky nevidí. Účast Francie v zemi, kterou považuje za svou sféru vlivu, nese nelibě. Italští politici Macrona obviňují z toho, že generálu Haftarovi pomáhá pouze v zájmu Totalu.

V Libyi své zájmy prosazují i další země. Egypt a Spojené arabské emiráty vojensky podporují generála Haftara, ve kterém spatřují spojence v boji proti politickému islámu. Rusko, které touží po rozšíření svého vlivu, generála hostilo v Moskvě jako hlavu státu.

Macron a Salvini nyní Libyi využívají ve vzájemném soupeření o vedoucí pozici v Evropě. Mírový proces v Libyi pod patronací OSN trvá sice trýznivě dlouho, ale stále zůstává tou nejbližší vhodnou cestou k úspěšnému rozřešení situace v zemi.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

Netanjahu navrhl Trumpa na Nobelovu cenu míru, Trump ohlásil jednání s Íránem

Zahraničí
8. 7. 2025

Trump řekl, že USA pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit

Zahraničí
8. 7. 2025

Leyenová čelila kritice, velká část frakcí ji přesto při hlasování podpoří

Zahraničí
7. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ