Ničitelé životů
Italská policie rozbila obří síť lidí, kteří pašovali uprchlíky

Italská policie rozbila síť pašeráků lidí, kteří organizovali cesty běženců z Afriky do Evropy. Podle premiéra Mattea Renziho bylo v pondělí zatčeno 24 členů gangu.

"Je to zločinecká organizace, která vydělává hodně peněz a ničí mnoho životů. Naše země nemůže připustit obchod s lidskými životy," řekl Renzi. Podle něj tak bylo zadrženo celkově 1002 obchodníků s lidmi. Renzi ale neupřesnil, za jaké časové období se to úřadům podařilo.

Renzi pašeráky přirovnal k otrokářům. "Před třemi nebo čtyřmi staletími bezohlední lidé obchodovali s lidskými životy: přesně to samé se děje i teď," prohlásil na společné tiskové konferenci se svým maltským protějškem Josephem Muscatem. Zatýkání obchodníků s lidmi před nebo po trestném činu musí podle Renziho být "prioritou" pro mezinárodní společenství.

Pašeráci zorganizovali od loňského května nejméně 15 plaveb a požadovali po každém uprchlíkovi zejména z Eritreje, Súdánu nebo Somálska 1500 až 2000 dolarů (dnešních 38 300 až 51 tisíc Kč), upřesnila italská justice. Síť vypravovala běžence z libyjského přístavního města Zuvára s plavidly mířícími na Sicílii.

Mezi zadrženými jsou i Ermias Ghermay a Medhane Yehdego Redae, kteří byli považováni za "nejvýznamnější pašeráky osob operující na takzvané libyjské trase", uvedla ANSA.
Italští vyšetřovatelé sdělili, že několik občanů Eritreje, Etiopie, Pobřeží slonoviny a Ghany, kteří byli do zločinecké organizace zapojeni, si svou činností přišlo na velmi vysoké zisky. Údajně se jim podařilo do Itálie propašovat tisíce jejich spoluobčanů.

Po občanu Etiopie Ermiasu Ghermayovi pátrali italští policisté již od loňského července. Vyšetřovatelé se totiž domnívají, že organizoval převoz uprchlíků i v říjnu 2013, kdy při ztroskotání lodi s běženci u Lampedusy zahynulo téměř 400 lidí.

Zločinecká organizace operovala v oblasti Palerma, Agrigenta a Katánie a spolupracovala se skupinami činnými v Africe a zejména na jejím severu. Běžencům mimo jiné poskytovala logistickou pomoc, aby se mohli dostat z provizorních přístřešků pro imigranty a často i zajišťovala jejich cestu z Itálie do dalších zemí, jako jsou Norsko, Německo či Švédsko.