Evropský parlament po bouřlivé debatě přijal zprávu požadující nový centralizovaný azylový systém v Evropě, aby celá tíže neležela jen na bedrech státu, do kterého uprchlík vstoupí jako první. Zákonodárci většinou hlasů vyzvali členské země Evropské unie k solidaritě i ke splnění svých závazků ohledně přemístění uprchlíků na své území, přestože v rozpravě zazněly i silné výhrady proti přerozdělování běženců podle kvót.
"Situace se výrazně změnila, zpráva je nerealistická a překonaná," oponoval kupříkladu český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle kterého je unijní model přerozdělování uprchlíků nerealizovatelný již proto, že sami uprchlíci nechtějí v Česku zůstat.
"Pouze zodpovědná a bezpečná Evropa může být solidární. Potřebujeme posílit pohraniční stráž, a ne přerozdělování uprchlíků," podpořil českého kolegu polský konzervativec Kazimierz Michal Ujazdowski. Anna Záborská z řad slovenských křesťanských demokratů argumentovala, že chudší polovina unie nemůže trpět kvůli vynucované solidaritě s bohatší částí společenství.
"Pokud Británie zůstane v EU, nebude se moci vyhnout přerozdělování migrantů," varoval britský euroskeptik Gerard Batten, podle kterého jde o další důvod, proč by Britové měli v červnovém referendu hlasovat pro odchod z EU. "Přistěhovalectví je zlo, Evropanky by měly být plodnější," přizvukoval Lorenzo Fontana z italské Ligy severu.
Nechyběla ani kritika z druhé strany - že zpráva přikyvuje snahám o přeměnu Evropy v pevnost bez ohledu na morální hodnoty a lidská práva uchazečů o azyl. "Je to zpráva, kterou by mohla přednést (vůdkyně francouzské krajní pravice) Marine Le Penová," prohlásila Marina Albiolová Guzmánová jménem evropské levice.
V debatě také zaznělo, že problémem pro Evropu nejsou ani tak peníze jako vzestup nacionalismu a xenofobie, ale že by se nemělo zapomínat, že uprchlíci, hynoucí ve vlnách Středozemního moře či strádající v táborech, jsou také lidé, jejichž práva jsou však pošlapávána. Řada europoslanců kritizovala Makedonii za nedávné použití slzného plynu proti uprchlíkům, pokoušejícím se z Řecka proniknout na její území; jde prý o chování nehodné kandidátské země.
"Nedělá to žádnou čest naší civilizaci," řekl eurokomisař pro migraci a vnitro Dimitris Avramopulos o "ostudné" situaci v řeckém utečeneckém táboře Idomeni na řecko-makedonských hranicích. Kritizoval také uzavírání rakouských hranic s Itálií či nefungující přerozdělování uprchlíků mezi členské státy. EU podle komisaře potřebuje spravedlivou reformu azylové politiky, která nepovede k uzavírání hranic a ke zrušení schengenského prostoru volného pohybu.
Nezávaznou rezoluci EP přijal poměrem 459 ku 206 hlasům, 52 europoslanců se zdrželo. Evropská komise chystá změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl. Definitivní návrh má předložit do léta, ve dvou předběžných variantách, které předložil tento měsíc první místopředseda komise Frans Timmermans, počítá s přerozdělováním migrantů.
Loni se přes odpor České republiky a některých dalších středoevropských zemí shodly členské státy EU na převzetí celkem 160 tisíc osob, které o azyl žádaly právě v Itálii a Řecku. Systém ale zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
Kdy přesně komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Změny by měly členské země schvalovat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europoslanců.
