Izraelská vládní koalice se shodla na rozpuštění parlamentu. Předčasné volby se uskuteční příští rok 9. dubna, informovala izraelská média. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Premiér Benjamin Netanjahu, který je ve funkci již čtvrté volební období, má ve 120členném parlamentu těsnou většinu 61 hlasů.
"Vzhledem k národní a rozpočtové zodpovědnosti se lídři koaličních stran jednomyslně dohodli na rozpuštění Knesetu a na nových volbách na začátku dubna," uvedly strany ve svém společném prohlášení. Podle listu The Times of Israel rovněž zdůraznily, že žádná ze stran vládu neopustí a že "partnerství v Knesetu a ve vládě bude pokračovat i během voleb". Podle izraelských zákonů se příští volby měly konat až v listopadu 2019. Netanjahuova vláda zůstane ve funkci, dokud nový kabinet vzešlý z dubnových voleb nesloží slib, poznamenala agentura Reuters.
Podle izraelského deník Haarec premiér Netanjahu na začátku schůzky s koaličními partnery uvedl, že by bylo třeba prodiskutovat volby. Jak následně k tomuto tématu poznamenal jeho kolega z vládní strany Likud David Amsalem, za současné situace je pro vládu velmi obtížné prosazovat jakékoli zákony. "Takto nemůžeme pokračovat," uvedl Amsalem. "Jestliže je to tak obtížné, potřebujeme volby," odvětil mu Netanjahu.
Ultraortodoxní židé tvoří deset až dvanáct procent izraelské populace. Ti, kteří se věnují náboženskému studiu, nevstupují do armády. Tato výjimka se vztahuje zhruba na 60 000 ortodoxních židovských věřících. Jinak Izraelci v armádě povinně slouží tři a ženy dva roky a mnozí rukují už v 18 letech.
