Chudí bohatí
Jachty berou před italským berňákem kramle do zahraničí

Mnoho italských přístavů zívá prázdnotou. Důvod je prostý. Lovci daňových podvodníků troubí halali na luxusní jachty a motorové lodi. Jejich italští majitelé odplouvají hledat útočiště ve Francii, v Chorvatsku a dalších bezpečných zemích.

Ještě donedávna byly snem mnoha majitelů plachetnic a motorových lodí: idylické zátoky v Toskánsku, u Capri anebo ostrovů kolem Sicílie.

Minulý týden vyhodila u pobřeží Sicílie kotvu 63 metrů dlouhá jachta bývalého bosse Formule 1 a playboye Flavia Briatoreho. To je ale spíše výjimka. Podél zhruba osm tisíc kilometrů dlouhého pobřeží Itálie je jinak klid.

Briatore nadává: "Zvýšení daní na jachty a finanční kontroly ničí naší turistiku." Majitelé lodí se podle něj přesunuli do Chorvatka či na Korsiku, neboť tyto země jsou "pohostinnější".

S úředníky finančáku má Briatore otevřený účet. Před třemi roky mu zabavili jeho nádhernou loď Force Blue. Tato zpráva obletěla svět a zastrašila nejednoho bohatého šífaře.

Briatore nyní čeká na soudní proces, ale na své motorové superjachtě může stále brázdit moře a oceány. Domovský přístav má na Kajmanských ostrovech.

Byl dosud nejznámější "obětí" na vlnách čilého italského berňáku, ale jen jednou z mnoha.

Protože si hodně boháčů přehlásilo své lodě na nastrčené figurky nebo firmy, vyrážejí teď finanční úředníci na kontroly přímo na moře. A často se nevracejí bez kořisti. Jen při 700 kontrolách u pobřeží Apulie na jihovýchodě Itálie hlásí policie 286 podezřelých případů. Je mezi nimi i muž, který plul na jachtě za 1,2 milionu eur (asi 30 milionů Kč), třebaže je oficiálně bez jakýchkoli příjmů.

Podobné případy nejsou ničím výjimečným. V Itálii, podobně jako třeba v Řecku, je mnoho "chudých boháčů", kteří vlastní megalodě, ale v jejich daňovém přiznání si lze přečíst, že mají roční příjem sotva 20 tisíc eur (asi 500 tisíc Kč). 

Daňoví kontroloři napochodují často do přístavů a provádějí tam razie na oko. Jejich šéf Attilio Befera zastává názor, že se tím šíří "zdravý strach".

Tento strach ale vytváří nové problémy. Podle údajů observatoria pro nautiku zůstávala loni v italských přístavech třetina míst pro kotvení prázdná. A letos je to ještě více. V tomto roce klesly příjmy italských marín ve srovnání se stejným obdobím loni o 56 procent.

Kolem 30 tisíc Italů převezlo své plachetnice a motorové jachty do Slovinska, Chorvatska, Řecka, Černé Hory, Francie, Turecka či na sever Afriky.

To je nejen bezpečnější, ale koneckonců i levnější. V takovém Saint-Tropez ve Francii stojí jedno kotevní místo v přepočtu 33 400 korun. To je o polovinu méně, než kolik z vás vytáhnou v sardinském Porto Cervo, na Capri nebo v ligurském Portofinu.

Škudlení na místě pro kotvení není ale důvodem, proč majitelé luxusních plavidel dávají italským přístavům vale. Kontroloři "běsní" tak, že jednu loď někdy lustrují až čtyřikrát denně.

A koho by bavilo jít si v přístavu sníst něco do pizzerie, kde celý den posedává tucet finančních policajtů.