Reakce na hrozbu
Jaderné střely Rusů? Bez obav, opáčili Britové a Rumuni

Británie a Rumunsko se nenechají zastrašit hrozbami, které jsou vyvíjeny proti členským státům NATO. Během své návštěvy Bukurešti to uvedl britský ministr obrany Michael Fallon. Jde o reakci na slova ruského velvyslance v Dánsku, který o víkendu pohrozil, že Moskva by mohla vyslat své jaderné střely proti dánským lodím, pokud se skandinávská země připojí k protiraketové obraně NATO.

Dánsko loni v srpnu souhlasilo, že se připojí k protiraketovému štítu aliance a poskytne aspoň jednu malou válečnou loď s dostatečně výkonným radarem. Protiraketový obranný systém, jehož pozemní základny mají být v Polsku a právě v Rumunsku, Moskvu dlouhodobě silně dráždí.

"Ani Rumunsko, ani Británie se nenechají zastrašit hrozbami směřovanými vůči alianci nebo jejím členům," prohlásil britský ministr. Jak dodal, Londýn na podzim pošle do černomořského přístavu Konstanca jeden ze svých nejnovějších torpédoborců. "Sdílíme rumunské obavy ohledně bezpečnostních hrozeb týkajících se černomořského regionu," dodal.

NATO se počátkem února rozhodlo v reakci na vzrůstající hrozby ze strany Ruska zřídit velící střediska v Lotyšsku, Estonsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. V případě nouzové situace mají tato centra pomoci urychlit příchod sil rychlé reakce, po nichž mají následovat další alianční posily.

Ministři obrany zemí NATO se shodli na tom, že členské státy v ohrožení budou moci počítat s příjezdem prvních vojáků spojeneckých sil už za 48 hodin. Toto "hrotové uskupení" má mít okolo 5000 vojáků s prvkem speciálních sil, a leteckou i námořní podporou. Své nejrychlejší části, připravené za dva dny, bude moci zbývající část uskupení následovat do týdne.