Necelý den před vypršením ultimáta, které dala katalánským politikům ústřední vláda v Madridu, odmítl předseda regionální vlády v Barceloně Carles Puigdemont násilí a přihlásil se k míru a demokracii. Jak v pondělí odpoví španělské vládě na otázku, zda Katalánsko vyhlásilo nezávislost, či nikoli, ale nenaznačil.
Ultimátum, které dal Barceloně španělský premiér Mariano Rajoy, vyprší v pondělí v 10.00.
Puigdemont se v neděli zúčastnil tradiční vzpomínkové ceremonie u příležitosti výročí smrti významného katalánského politika Lluíse Companyse, kterého nechal v roce 1940 popravit režim diktátora Franciska Franka.
"Na místě, jako je toto, a v den, jako je tento, chce má vláda ujistit, že je tváří v tvář rozhodnutí, které musíme učinit, oddána míru a demokracii," řekl Puigdemont. Jaké rozhodnutí katalánský kabinet učiní, ale nenaznačil. Řekl jen, že prožívá "těžké, ale nadějné hodiny".
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu vyzval Puigdemonta, aby do pondělních 10.00 sdělil, zda ve svém proslovu z úterý tohoto týdne v parlamentu vyhlásil nezávislost, či nikoliv. Do čtvrtečních 10 hodin pak musí katalánský parlament anulovat deklaraci nezávislosti, kterou v Barceloně schválil toto úterý a okamžitě pozastavil její platnost.
Barceloně hrozí, že Madrid poprvé v dějinách využije článku 155 španělské ústavy, který umožňuje zbavit moci regionální vládu, která nepostupuje v souladu se základním zákonem země. Obvykle dobře informovaný list El Mundo napsal, že španělská vláda se už rozhodla této ústavní možnosti využít, pokud Puigdemont v pondělí potvrdí, že nezávislost byla vyhlášena.
Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido v sobotu Katalánce varoval, že ústřední vláda nepřijme v pondělí žádné dvojznačné či vyhýbavé odpovědi na otázku, zda Barcelona vyhlásila nezávislost, či nikoliv. V neděli ministr Zoido Puigdemontovi vzkázal, že "ještě není pozdě napravit situaci". Katalánského premiéra vyzval, aby se nenechal dotlačit "radikální menšinou" na "okraj propasti".
Puigdemont v posledních dnech čelí tlaku nejen z Madridu, ale i z vlastních řad. Radikální separatisté požadují, aby okamžitě vyhlásil nezávislost regionu na severovýchodě Pyrenejského poloostrova.
Kvůli krizi kolem Katalánska v posledních dnech své sídlo z bohatého regionu do jiných částí Španělska přesunulo už 540 firem, informoval španělský tisk.
V referendu 1. října se pro nezávislost vyslovilo přes 90 procent hlasujících. Účast ale dosáhla jen 43 procent z více než pěti milionů oprávněných voličů. Španělský ústavní soud hlasování označil za protiústavní.
