Kyrill, Ema, Andrea... Jak se pojmenovávají ničivé bouře? Jména přidělují meteorologové v Berlíně a zbytek Evropy je přebírá. Ale nevymýšlejí je sami, nýbrž sponzoři. Stojí dvě stě eur.
S praxí pojmenovávání nikoli pouze bouří či orkánů, ale všech významnějších tlakových níží a výší, ze kterých vznikají, začali na Svobodné univerzitě v Berlíně (západním) v roce 1954, aby se jim lépe sledovaly na mapách. Podobná praxe existuje i na jiných kontinentech. Roku 2002 však dostali na berlínském Institutu meteorologie nápad, jak přilepšit napjatému rozpočtu: spustili akci "sponzoring počasí".
"Dopředu nevíte, jestli se vaše tlaková níže či výše vyvine v něco extrémního, ale většina lidí si nepřeje být spojována s ničivou bouří," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ profesor Uwe Ulbrich z Institutu meteorologie.
Sponzoři si tak mohou vybrat písmeno a k němu jakékoli křestní jméno. Studenti ústavu pečlivě ověří, že jméno skutečně někde existuje, a nemusí být pouze německé. Vedle víceméně klasických jmen či třeba dávných hrdinů jako Beowulf, Xerxes, Achilles tak najdete i unikáty typu Yoda, Naruporn, Olimpiada a Xhevahire. Pochopitelně musíte zapomenout na háčky a čárky, povolen je jen německý umlaut.
Tlakových níží je každý rok nad kontinentem více než stovka, a tak se abeceda zpravidla pětkrát zopakuje - v roce 2011 byla posledním jevem bouře Ulli, která představovala páté použití písmena U. Hned za ní následuje orkán Andrea, který už se zrodil roku 2012. Každý rok se totiž střídají mužská a ženská jména - letos jsou "dámské" tlakové níže, z nichž vznikají silnější větry až orkány, a tlakové výše "pánské". Výší je za rok méně, ale trvají déle a mají tak větší šanci, že si jich někdo v novinách či televizi všimne, jejich "adopce" je proto o sto eur dražší, oproti 199 (k pěti tisícům korun) za tlakovou níži.
"Po celém světě a v Německu zvlášť se rozšiřují automatické stanice, bez personálu. Ale naši studenti dělají cennou práci, přes noc sledují meteorologická data," chválí je Ulrich. "Samozřejmě na tom nezbohatnou, ale mají aspoň větší motivaci."
Reklama na obchod i na jméno
Sponzorů či kmotrů už bylo od roku 2002 přinejmenším 1600, a to ze třinácti evropských zemí plus USA a Japonska. Mají různou motivaci - mnozí přispívají i díky možnosti připojit na internetový seznam webovou adresu, čímž se z ní stává tak trochu reklama, známý zpěvák Reinhard Mey takto pojmenoval níži podle své písně Lulu. Jiní se snaží v médiích zviditelnit své málo obvyklé křestní jméno. "Mně se líbilo, když jednu níži pojmenovali podle ani ne roční holčičky, k příležitosti křtu," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ Julia Sielandová, studentka podílející se na projektu. "Nebo podle závodního koně Paollini. Asi si majitelé přáli, aby běhal rychle jako vítr." (Na web čtyřnohého šampiona se můžete podívat zde).
"Samozřejmě to neznamená, že podpořením naší iniciativy můžete ovlivnit počasí, ale můžete zanechat svou stopu na meteorologických mapách," vysvětluje web institutu. A když pak výše nebo níže z map zmizí, každý klient obdrží "posmrtnou dokumentaci" s certifikátem, meteorologickou mapou ze "dne narození" a "životopis".
Ale třeba se adoptované bouře skutečně ke svým sponzorům chovají laskavě: ničivý orkán Kyrill dostal jméno podle bulharského krajana v Německu, darovaly mu jej (respektive onu náhodnou tlakovou níži) jeho děti k narozeninám. V lednu 2007 zabil orkán přes čtyřicet lidí - hlavně v Německu a Británii, i v Česku měl čtyři oběti, ale Bulharsko pak zdvořile obešel.
Berlínští meteorologové si zájem sponzorů pochvalují, i letošní rok je téměř "vyprodán" a udaly se i některé reprízy písmen, u nichž web uvádí, že jejich výskyt nelze zaručit. A někteří zájemci v jednom roce raději adoptují hned více meteorologických jevů - podporují vědu, své jméno, firmu, nebo se prostě chtějí dostat do novin?
