V době ekonomického útlumu, kupících se dluhů a rozpočtových škrtů to může znít nepravděpodobně, ale je to tak. Jistá francouzská ves má tolik peněz, že neví, co si s nimi počít. Její recept přitom není nijak zázračný, napodobit jej může leckdo.
Starostové malých obcí si často stěžují, že nemají dostatek finančních prostředků. Alain Couzinié, který řídí francouzskou vísku Arfons v departmentu Tarn na jihu země, mezi ně ovšem nepatří.
"Je to jako kdyby na nás pršelo zlato," řekl televizi France 3. Tajemství úspěchu Arfonsu má ale spíše než s drahými kovy co dělat s větrem.
V roce 2009 bylo okolo obce, ve které žije asi 200 lidí, postaveno jedenáct větrníků. Od té doby vzrostl její rozpočet z 400 tisíc na 2,3 miliony eur (59 milionů korun).
"V blízké budoucnosti se nemusíme ničeho obávat. Nebudeme mít žádné rozpočtové problémy," pochvaluje si Couzinié příjmy z prodeje elektrického proudu.
Jedinou negativní stránkou náhlého zbohatnutí (kromě zhyzdění krajiny) jsou prý spory mezi zastupiteli o to, jak se peníze utratí. Mezi návrhy patří například pořízení nových telefonních budek, instalace zpomalovacích prahů nebo snahy omezit mítní populaci sršňů. Jiní by zase nejraději investovali do zeleně. Místní si však mohou svou investici dobře rozmyslet, turbíny by měly rozpočet naplňovat ještě 20 let.
Větší využívání větrné energie je jednou z priorit energetické politiky Evropské unie. Celkový instalovaný výkon větrníků v EU loni překročil 100 GW. Z jednotlivých členských států se pak nejvyšším výkonem chlubí Německo a Španělsko.
Objevují se také projekty tzv. energetických ostrovů, které mají být schopny větrnou energii uchovávat. Mají vyrůst například u dánských nebo belgických břehů.
Západní ekonomika se v současné době nachází na konci pátého Kondratěvova cyklu, který trval od 80. let a byl ve znamení vývoje v informačních technologiích. Po jeho vyčerpání je pro další povzbuzení ekonomiky třeba nalézt nový impuls. Podle některých ekonomů by jím měly být právě obnovitelné zdroje a obecně vývoj ekologičtějších produktů.
