Politici Evropské unie, kteří mají jako mateřský jazyk velštinu, mohou ode dneška používat tento keltský jazyk na ministerských jednáních, v Evropském parlamentu i v Evropské komisi. Uvedla to mluvčí velšského Národního shromáždění Kathryn Weekesová. Velština se tak stala jedním z pracovních menšinových jazyků EU.
Vedle tohoto jazyka se podle serveru Eurolang může při jednáních v některých evropských institucích hovořit také dalšími menšinovými jazyky, jako je baskičtina, katalánština a galicijština. Podle Weekesové se mezi pracovní menšinové jazyky EU řadí i ulsterská skotština.
Tiskový atašé Evropského parlamentu pro česká média Jan Pátek ČTK řekl, že neví o tom, že by se podobná opatření týkala třeba západoslovanských menšinových jazyků, jakým je třeba lužická srbština.
Menšinové jazyky EU mají jiný status než oficiální jazyky unie, kterých je 23 včetně češtiny a slovenštiny.
Jako první dnes možnost mluvit velšsky na půdě EU využil velšský ministr kulturního dědictví Alun Efred Jones, který reprezentoval Británii na jednání rady ministrů kultury EU. "Velština je jedním z nejstarších evropských jazyků a jsem potěšen, že moji ministerští kolegové z celé unie ji budou mít možnost slyšet jako živoucí a dynamický jazyk jednání," řekl Jones.
Jazyková rozrůzněnost EU, kvůli které jsou zapotřebí tisíce překladatelů a tlumočníků, vyjde daňové poplatníky unie zhruba na miliardu eur ročně. Jen kvůli velštině přibude v EU nejméně devět velšských tlumočníků.
Instituce EU ale běžně používají systém šesti základních jazyků, takže například slova česky mluvícího politika se nejprve převádějí do angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, italštiny a španělštiny.
Foto: archiv Týdne a tisková služba EP
