Ani oznámení, že předseda labouristů Gordon Brown končí ve funkci nepomohlo zajistit dohodu o vládnutí. Nyní mají největší šanci sestavit Britskou vládu konzervativci. Ať už v koalici s liberálními demokraty, nebo jen s podporou.
Rozhovory mezi labouristy a liberálními demokraty začaly formálně v pondělí poté, co Gordon Brown oznámil, že odchází z politiky. Jedním z problémů jednání byl mimo jiné požadavek liberálních demokratů na referendum o změně volebního systému z většinového na proporční. Před tím varovali někteří významní labouristé.
Po krachu jednání s labouristy začal šéf liberálních demokratů Nick Clegg vyjednávat s konzervativci, kteří sice vyhráli volby, ale nemají nadpoloviční většinu. Podle BBC se jeden z významných konzervativců William Hague nechal slyšet, že má pocit, že „bude vytvořena vláda s jasnou a jistou většinou v dolní sněmovně."
Británie není na koaliční vyjednávání zvyklá a naposledy zažila nerozhodné volby v roce 1974. Tentokrát se hodně hovoří o negativní reakci finančních trhů na prodlužované mocenské vakuum v Británii a všechny strany cítí tlak trhů a médií na rychlé vyřešení situace. Předák konzervativců David Cameron dnes ráno prohlásil, že nastal "čas rozhodnutí". Šéf liberálních demokratů Nick Clegg zdůraznil, že rozhovory se dostaly do "konečné fáze".
Proti spojenectví s liberálními demokraty se ozývalo stále více hlasů mezi labouristickými poslanci, podle nichž je pro stranu výhodnější zůstat v opozici. Důvodem je především fakt, že aliance by neměla potřebnou většinu a potřebovala by podporu malých stran z Walesu, Skotska a Severního Irska. Bývalý labouristický ministr vnitra John Reid varoval, že by to vypadalo, že se labouristé chtějí udržet u moci za každou cenu, a doplatili by na to při příštích volbách.
Z hlediska povolební aritmetiky mohou vládu s jasnou většinou vytvořit pouze konzervativci s liberálními demokraty. Liberálové ale mají politicky mnohem blíž k labouristům a pro mnoho jejich členů by bylo spojenectví s toryi zradou.
Bývalý šéf liberálních demokratů Paddy Ashdown dnes tento aspekt zdůraznil, když řekl, že stabilitu vlády je třeba měřit nejen počty poslanců, ale i názorovou blízkostí obou stran. Připomněl v této souvislosti, že konzervativci jsou na rozdíl od liberálů "fanaticky protievropští".
Foto: ČTK/AP
