Rozdělená Evropa
Juncker: Členské země neplní v migrační krizi své závazky
15.01.2016 17:00
Některé členské země Evropské unie v migrační krizi nedokázaly splnit sliby a závazky, které v minulosti učinily, upozornil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Odmítá přitom akceptovat prohlášení některých unijních států, že nebudou žádné uprchlíky přijímat. Juncker ale také zdůraznil, že žadatelé o azyl v EU si nemohou vybírat, ve které zemi by chtěli žít.
"Trochu už mne unavuje neustálá kritika (na adresu) komise a EU za to, že se údajně neudělalo dost. Komise udělala všechno, co ve velmi složitých podmínkách šlo," řekl Juncker na tiskové konferenci.
Některé unijní země ale podle něj nejsou ochotné provést věci, na nichž se dohodly na nejrůznějších ministerských radách. Bude tak podle něj velkou krizí věrohodnosti Evropské unie, pokud se letos nepodaří uskutečnit, co bylo právně i politicky okolo migrace dohodnuté. Juncker připomněl, že malé a relativně chudé země jako Jordánsko či Libanon se starají o řádově vyšší počty uprchlíků, než je milion osob, který se v roce 2015 dostal do EU.
Státy unie se loni přes odpor některých zemí včetně ČR dohodly na přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Z tohoto počtu ale byly zatím do jiných unijních států přesunuty jen necelé tři stovky uprchlíků. Kritici upozorňují, že systém zjevně nefunguje.
"Není prostě možné, aby rozhodnutí takového druhu nebylo provedeno. Já to nevzdám," řekl Juncker. Země, které uprchlíky odmítají, je podle něj třeba přesvědčit, že je to už přijaté rozhodnutí, které je nutné naplnit.
Například Slovensko dalo najevo, že se kvůli rozhodnutí ministrů vnitra z loňského září o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků, jež bylo přijato přehlasováním nesouhlasící menšiny, obrátí na unijní soud.
Schengenský prostor volného pohybu Juncker označil za jednu z nejdůležitějších částí unie. Bez svobody cestovat podle něj nedává smysl ani společná evropská měna a vnitřní unijní trh.
"Pokud se někdo rozhodne zlikvidovat Schengen, tak jednotný trh končí také," řekl šéf komise. Proto je podle něj důležitá také ochrana vnějších hranic EU; v prosinci komise představila návrh vzniku společné pobřežní a pohraniční stráže, který nyní unijní země projednávají.
Lidé, kteří se do unie dostanou, by měli mít možnost svůj pobyt zlegalizovat a najít si práci, míní šéf komise. Zároveň ale uprchlíci, kteří hledají v EU útočiště, nemohou podle něj sami rozhodovat, kde by chtěli žít.
"Za rozdělování uprchlíků neodpovídají uprchlíci. To je odpovědnost členských zemí. Žádný uprchlík nemá právo rozhodovat, kam si přeje být poslán," řekl Juncker.
Komise proto na jaře předloží návrh revize stávajících dublinských pravidel, upravujících azylové řízení v unii. Podle šéfa komise je zjevné, že ta nynější nefungují tak, jak by měla. Je pravděpodobné, že v tomto rámci komise přijde také s už dříve avizovaným trvalým mechanismem přerozdělování uprchlíků v případě krizí. "Opět budeme čelit malé ochotě distribuovat 'klienty Dublinu' po Evropě," poznamenal Juncker.
Oznámil, že komise bude i letos předkládat podle ní potřebnou legislativu, která se ale nemusí setkat "s okamžitou podporou" členských zemí. Připravována jsou například pravidla legální migrace do EU. "Aby lidé mohli přicházet dveřmi a nevlamovat se do zadních oken," vysvětlil šéf komise.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.