Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nedávném telefonátu jednoznačně varoval britskou premiérku Theresu Mayovou, aby nežádala o odklad brexitu za termín konání letošních voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu. Novinářům to řekl mluvčí komise Margaritis Schinas.
Mayová dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o přeložení britského odchodu z unie z 29. března na 30. června. O věci budou ve čtvrtek odpoledne v Bruselu jednat prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí EU, jejichž jednomyslný souhlas s britskou žádostí je zapotřebí.
Právníci Evropské komise ale podle informací upozorňují na to, že odklad brexitu například právě na 30. červen, tedy za volby do europarlamentu, by znamenal "vážná právní a politická rizika pro Evropskou unii a importoval některé ze stávajících nejistot ve Spojeném království do EU27".
Podle mluvčího komise Juncker míní, že je dobře, že Mayová před unijním summitem jednoznačně vyjádřila svůj postoj. Protažení stávajícího období pro vyjednávání podle článku 50 unijní smlouvy až na dobu po eurovolbách podle něj znamená, "že budeme čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby". Schinas dodal, že podle názoru předsedy EK v případě odložení brexitu za 23. květen by také voliči v Británii museli vybírat své nové europoslance.
Do zjevného rozporu se tak dostal odborný pohled právníků Evropské komise a Evropské rady, tedy členských zemí. Juncker nyní v zásadě jen zopakoval pohled EK, o kterém Mayové napsal už 11. března.
Podle právních podkladů rady z minulého pátku, by Británie musela eurovolby uspořádat v případě, že by byl brexit odložen za konec června, přesněji za 2. červenec, na kdy je naplánována inaugurační schůze nového europarlamentu.
Evropská komise ve svém vlastním rozboru, upozorňuje na rizika několika scénářů vývoje po odložení brexitu na 30. červen bez toho, že by Británie uspořádala eurovolby.
V důsledku by podle EK takový vývoj mohl znamenat zpochybnění legitimity nového složení europarlamentu i jeho následných rozhodnutí, včetně těch klíčových o složení budoucí Evropské komise a podobě unijního rozpočtu. "Každé rozhodnutí bude možné právně napadnout," upozorňuje komise.
"Změna přístupu Spojeného království - tedy fenomén, se kterým jsme se v posledních měsících důvěrně seznámili - může vést k opožděným volbám (do europarlamentu)" a tedy v důsledku k tomu, že někteří z europoslanců zvolených v jiných unijních zemích - kterým byly kvůli brexitu přerozděleny některé z původně britských křesel - se do europarlamentu nedostanou. To by následně také mělo dopředu neodhadnutelný dopad na rozložení politických sil v europarlamentu, upozornila EK.
Komise také zdůraznila, že právě kvůli těmto nejistotám souvisejícím s eurovolbami musí ostatní členské země nejpozději v polovině dubna vědět, jak hodlá britská strana ohledně výběru nových europoslanců postupovat.
Právníci komise proto došli k závěru, že každé prodloužení nabídnuté britské straně by buď mělo skončit před 23. květnem, nebo být výrazně delší a počítat s uspořádáním eurovoleb v Británii. "Je to jediný způsob ochrany fungování evropských institucí a jejich schopnosti rozhodovat," stojí v dokumentu.
