Demonstrace hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) v Drážďanech se v pondělí zúčastnilo rekordních 25 tisíc lidí, odhaduje policie. Představitelé Pegidy na shromáždění také zveřejnili nové požadavky, kromě omezení přistěhovalectví žádají i zlepšení vztahů Německa s Ruskem.
Policie původně v pondělí večer odhadovala, že se demonstrace v Drážďanech účastní podobně jako minulý týden zhruba 18 tisíc lidí. Nakonec ale odhadovaný počet demonstrantů zvýšila o sedm tisíc. Organizátoři demonstrace hovoří o mnohem více než 25 tisících účastníků.
Na demonstraci došlo ke slovním střetům mezi příznivci Pegidy a odpůrci hnutí, kteří zablokovali naplánovaný pochod, policisté ale udrželi obě skupiny od sebe a žádný násilný konflikt nebyl ohlášen.
Zakladatel Pegidy Lutz Bachmann v pondělí přednesl nové požadavky hnutí. Pegida nyní žádá politiky, aby do německé ústavy zakotvili povinnost přistěhovalců integrovat se do společnosti. Imigraci by vláda měla umožňovat pouze lidem kvalifikovaným v profesích, kde se Německu nedostává pracovní síly. Všichni Němci, kteří se zapojí do bojů po boku islamistů, by podle hnutí měli přijít o občanství.
Pegida také nově žádá, aby Německo "zastavilo válečné štvaní proti Rusku".
Hnutí trvá i na svých původních požadavcích. Ty zahrnují mimo jiné rovnoměrné rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny evropské země nebo zpřísnění podmínek pro přijímání azylantů. Volá také po větší zákonné ochraně žen před utlačováním, jemuž údajně čelí ze strany muslimských rodin. Hnutí rovněž odmítá úsilí o to, aby vedení firem, politických stran i dalších sdružení musela být takzvaně genderově vyvážená. Tedy aby v nich byli muži a ženy zastoupeni v dohodnutém poměru.
Zatímco v Drážďanech v pondělí výrazně převažovali stoupenci Pegidy, v ostatních německých městech byly údajně o něco početnější demonstrace odpůrců tohoto hnutí. Nejvíc se jich sešlo v Lipsku, kde podle tamní radnice demonstrovalo za otevřenou společnost zhruba 30 tisíc lidí. V Mnichově proti Pegidě vystoupilo na 20 tisíc osob.
Islám má pevné místo v německé společnosti, prohlásila spolková kancléřka. Angela Merkelová tak podle řady německých komentátorů opustila svůj váhavý a opatrnický postoj a postavila se rozhodně proti hnutím jako Pegida, píše řada německých komentářů.
"Pregnantní slova nebyla dosud značkou Angely Merkelové. Nyní se ale staví překvapivě zřetelně proti Pegidě a antiislámským resentimentům - a počítá s politickým rizikem," napsal magazín Der Spiegel.
Merkelová se svým názorem o vyznavačích islámské víry v Německu připojila ke svému předchůdci v úřadě Christianu Wulffovi. Jeho výroky tehdy vyvolaly kontroverzní diskuse ve společnosti.
Vrcholní němečtí politici chtějí dnes společně s muslimy demonstrovat proti islamistickému teroru a za mírové soužití různých náboženství. Akce s mottem "Stát pospolu - ukázat tvář" by měla začít vpodvečer u Braniborské brány v Berlíně.
Souhrn postojů hnutí Pegida