Karadžić chce, aby svědčila Albrightová s Holbrookem

Někdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić vyzval soud, aby jako svědky v jeho případu předvolal bývalou americkou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou a jejího vyslance pro Balkán Richarda Holbrookea.

Karadžić tvrdí, že s Holbrookem uzavřel dohodu, že nebude souzen, když se stáhne z veřejného života. Americký diplomat to popírá, a Karadžić proto chce, aby se k údajné úmluvě vyjádřil pod přísahou.

ČTĚTE TAKÉ: Za dopadení Karadžiče prý vyplaceno pět milionů dolarů

Mluvčí tribunálu nesdělila, zda soud jeho žádosti vyhoví. V minulosti trestní tribunál ale zamítl podobný požadavek bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, který chtěl během svého procesu v Haagu povolat bývalé prezidenty USA a Francie Billa Clintona a Jacquese Chiraca a někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira, kteří podle něj byli odpovědní za bombardování Srbska v roce 1999.

Vedle Albrightové a Holbrookea chce Karadžić, aby před tribunálem svědčili také bývalý americký diplomat William Stuebner či někdejší hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálem pro bývalou Jugoslávii, Jihoafričan Richard Goldstone.

Spekulace o dohodě mezi Karadžičem a Holbrookem kolují již řadu let. Minulý pátek toto obvinění zopakoval sám Karadžić den po svém prvním vystoupení před tribunálem, kde si vyslechl 11 bodů obžaloby za zločiny, kterých se údajně dopustil během bosenského konfliktu v letech 1992 až 1995.

Holbrooke ho poté znovu popřel jako "absurdní a směšnou lež" a na jeho stranu se postavil například švédský ministr zahraničí a bývalý vyjednávač EU pro Balkán Carl Bildt. Naopak existenci dohody potvrdil bývalý bosenskosrbský ministr Aleksa Buha, který jí byl údajně osobně přítomen.

"Holbrooke mně výslovně přislíbil, že Karadžiče se haagský tribunál nebude týkat, pokud se navždy stáhne z politického života," uvedl minulý týden Buha.

ČTĚTE TAKÉ: Z čeho viní mezinárodní tribunál Karadžiče

Holbrooke podle něj slib učinil v noci z 18. na 19. července 1996 na schůzce v Bělehradě, které se zúčastnil také tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Milošević, jugoslávský ministr zahraničí Milam Milutinović a bosenskosrbský politik Momčilo Krajišnik.

Srbský deník Blic minulý týden dokonce s odvoláním na dobře informovaný zdroj z amerických tajných služeb napsal, že Spojené státy chránily Karadžiče od roku 1995 do roku 2000, kdy ho přistihly, jak porušuje podmínky dohody, když osobně řídil ve východobosenském městě Bijeljina schůzi jeho Srbské demokratické strany a prováděl v ní personální změny.

Karadžić, který byl dopaden podle srbské vlády 21. července po 13 letech na útěku, se chce před haagským tribunálem hájit sám podobně jako Milošević. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až doživotní trest.

Foto: Lucie Pařízková, ČTK