Básník a psychiatr
Karadžić: Namísto soudu kvůli genocidě chci vyznamenání

Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić dnes před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) řekl, že udělal vše pro to, aby zabránil válce v Bosně. Kvůli masakru bosenských Muslimů (nyní Bosňáků) ve východobosenské Srebrenici čelí obžalobě z genocidy. Soudcům dnes připomněl, že je psychiatr a básník.

"Udělal jsem vše pro to, abych válce zabránil," prohlásil 67letý Karadžić, který dnes ICTY začal předkládat důkazy o své nevině. "Místo toho, abych tu stál jako obžalovaný, bych měl být vyznamenán," dodal ještě bývalý šéf bosenské Republiky srbské.

Ve Srebrenici v létě 1995 bosenskosrbské jednotky povraždily až osm tisíc muslimských mužů a chlapců. "Nikdy jsem neměl nic proti Muslimům," tvrdil Karadžić, který se označil za člověka "mírného, tolerantního, který je schopen chápat ostatní". Na svou obranu chce povolat na 300 svědků.

Srebrenický masakr je nejhorší, jakého byla Evropa svědkem od skončení druhé světové války. Srebrenica byla jednou z šesti takzvaných bezpečných zón, které vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Na ploše kolem 150 kilometrů čtverečních žilo kolem 45 tisíc lidí, jejichž bezpečnost měli zajistit nedostatečně vyzbrojení vojáci OSN z Nizozemska.

Od dubna 1992 do listopadu 1995 také Karadžić spolu s dalšími osobami údajně stál za odstřelováním Sarajeva, jehož cílem bylo zabít, zranit a zastrašit civilní obyvatelstvo. V důsledku toho byly zraněny či přišly o život tisíce osob, včetně dětí a starých lidí.

Karadžić byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradě. Proces s ním začal v roce 2009. Čelí také obžalobě z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

U ICTY dnes zároveň začal proces s někdejším vůdcem chorvatských Srbů Goranem Hadžičem.

Zodpovídá se z údajného vraždění, mučení a nucených deportací Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky srbská Krajina (RSK), kterou vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové v reakci na odtržení Chorvatska od někdejší Jugoslávie. Hadžić byl v letech 1992 až 1994 jejím prezidentem.

Chorvatská armáda toto území dobyla v létě 1995. Hadžić byl zatčen loni v červenci na severu Srbska. Byl posledním z mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v 90. letech během válek provázejících rozpad Jugoslávie.