Proces s někdejším předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, který před mezinárodním tribunálem v Haagu čelí obvinění z válečných zločinů, bude vést jiný soudce než doposud. Zatímco první slyšení s Karadžičem řídil koncem července předsedající soudce první komory Nizozemec Alphons Orie, nadále se případu zhostí třetí soudní komora.
Oznámil to dnes předseda tribunálu Fausto Pocar.
Karadžić v úterý tribunál o výměnu soudce písemně požádal. Tvrdil, že Orie je zaujatý a nezajistí mu spravedlivý proces. Poukázal mimo jiné na podle něj nepřiměřeně přísný trest, který Orie udělil někdejšímu členovi nejužšího vedení bosenských Srbů Momčilovi Krajišnikovi. Toho tribunál v září 2006 odsoudil k 27 letům vězení.
Předseda tribunálu Pocar se však při oznámení, že proces s někdejším prezidentem bosenské Republiky srbské přechází do kompetence jiné komory, o Karadžičově žádosti nezmínil. Přesun je podle něj vnitřní administrativní záležitostí soudu.
Který soudce konkrétně proces s Karadžičem povede, zatím není jasné. Rozhodne o tom předsedající třetí komory, Jamajčan Patrick Lipton Robinson. Ten je jedním z nejzkušenějších soudců Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) - řídil například dlouholetý proces s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem.
Karadžić, kterého další soudní stání čeká koncem srpna, nebude u soudu vystupovat jen jako obviněný, ale pravděpodobně i jako svědek při jiném soudním řízení. O vyslechnutí Karadžiče dnes požádal americký obhájce Alan Dershowitz, který při odvolacím procesu zastupuje jeho krajana Krajišnika.
Radovan Karadžić, ještě před nedávnem jeden z nejhledanějších uprchlíků světa, byl zatčen koncem července v Bělehradě, po 13 letech na útěku. Třiašedesátiletý Srb se bude zodpovídat ze zločinů, které údajně spáchal během bosenské války v letech 1992 až 1995. Konkrétně jde o obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti či z vážného porušení ženevských konvencí. Obžaloba ho viní například i z odpovědnosti za povraždění osmi tisíc bosenských Muslimů ve východobosenské Srebrenici v roce 1995. Hrozí mu až doživotní trest.
Foto: AP a Reuters
