Bývalý politický předák bosenských Srbů Radovan Karadžić se odvolal proti trestu 40 let vězení, který mu v březnu udělil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem.
Karadžić uvedl 50 důvodů pro odvolání proti rozsudku, vynesenému 24. března po šest a půl roku trvajícím procesu. Mimo jiné uvedl, že se stal obětí "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně i jeho samého".
Verdikt ICTY označil Karadžiče trestně zodpovědným především kvůli povraždění zhruba osmi tisíců mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti bosenskosrbskými silami koncem války v létě 1995 v oblasti Srebrenice. Zodpovědnost nese i za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10 tisíc lidí, z nichž 1500 byly děti.
Senát, který v procesu rozhodoval, shledal nyní jednasedmdesátiletého Karadžiče odpovědným rovněž za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně "pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů (násilného přemísťování), nezákonných útoků na civilisty a braní rukojmí".
Karadžić je podle obhájce Petera Robinsona přesvědčen, že soudci již předem rozhodli o jeho vině a "vykonstruovali rozsudek tak, aby ospravedlnili tuto presumpci viny". Advokát rovněž uvedl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".
