Bývalý předák bosenských Srbů Karadžić, obžalovaný z genocidy a dalších zločinů, přerušil bojkot Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu a stanul dnes před soudem. Boj Srbů byl spravedlivý a svatý, hájil se.
Bosenští Srbové podle něj během války v Bosně jednali v sebeobraně proti tvrdému jádru muslimů. "Chtěli islámský fundamentalismus a chtěli ho už od roku 1991," řekl Radovan Karadžić.
Tribunál ICTY dnes v Haagu obnovil proces s bývalým nejvyšším politickým představitelem bosenských Srbů, který začal loni 26. října. Byl ale přerušen, neboť ho obžalovaný bojkotoval. Argumentoval hlavně tím, že neměl dost času prostudovat spisy obžaloby a připravit si obhajobu.
Virtuální procházka soudními místnostmi na stránkách ICTY ZDE
Karadžić tvrdil, že od obžaloby dostal 1,3 milionu stran důkazů a on prý mohl pracovat na své obhajobě teprve od května, kdy získal všechny důkazy. Předsedající soudce O-Gon Kwon však namítl, že svůj požadavek opakuje již od předběžných slyšení a soud i odvolací soudci je již dříve odmítli. Podle pozorovatelů tak naznačil, že mu soudci neustoupí ani tentokrát.
Soud tehdy proces přerušil do dnešního 1. března a pokusy o další odklad zamítl.
Nejsem tu proto, abych se obhajoval jako obyčejný smrtelník, kterým jsem, ale abych obhajoval velikost jednoho malého národa v Bosně a Hercegovině, který musel 500 let trpět, a to bosenských Srbů," prohlásil Karadžić ve svém úvodním vystoupení.
"Budu bránit náš národ a jeho věc, která je spravedlivá a svatá, a tím se obhájím i já sám," dodal. Bosenští Srbové podle něj nikdy neměli žádný úmysl, natož plán na vyhnání Bosňáků (dříve Muslimů) a Chorvatů z území Republiky srbské v Bosně. "Jediný plán, jaký jsme měli, byl zachránit naše životy, naše majetky a zachovat naše území," dodal.
Spoluodpovědné za rozpoutání války jsou podle Karadžiče i některé západní státy, mezi nimi Německo. Závažné následky mělo uspěchané uznání samostatnosti kdysi jugoslávských republik Slovinsko. Chorvatsko a Bosna, které podporovala výrazně Spolková republika. To mezi jinými veřejně přiznal i tehdejší holandský premiér Ruud Lubbers. Jeden z důvodů byl, že nacistické Německo bylo za války spojencem Chorvatů, dodal Karadžič.
Karadžić má na svou úvodní řeč vyhrazeny dva dny. Pokračovat v ní má ve čtvrtek.
Čtyřiašedesátiletý Karadžić je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se prý dopustil během války v Bosně v letech 1992-1995. Dopaden byl v červenci 2008 v Bělehradě po 13 letech ukrývání. Hrozí mu doživotní vězení.
Foto: ČTK/AP a ICTY
