Předčasné katalánské volby, které se konají tento čtvrtek, nebudou jen hlasováním o poslancích regionálního parlamentu. Voliči se de facto vyjádří i k tomu, zda podporují bývalé vedení této autonomní oblasti, které čelí trestnímu stíhání kvůli snahám o odtržení od Španělska. Madrid si od hlasování slibuje vyřešení vleklé katalánské krize, což ale vzhledem k předpokládaným vyrovnaným výsledkům může trvat dlouho.
Katalánské volby jsou prvními regionálními volbami za čtyřicet let demokratického Španělska, které nevyhlásila autonomní vláda, ale Madrid. Španělská vláda tak učinila koncem října, když rozpustila katalánský parlament, odvolala regionální vládu a převzala přímou správu nad Katalánskem. Důvodem byly separatistické snahy regionální vlády, které vyvrcholily 27. října rezolucí katalánského parlamentu o nezávislosti.
Sesazená katalánská vláda i několik členů bývalého vedení katalánského parlamentu čelí u madridského soudu obvinění ze vzpoury. Někteří z nich přitom znovu kandidují ve volbách a dva exministři jsou od začátku listopadu ve vazbě. Ve vězení bylo i několik dalších exministrů, kteří byli posléze propuštěni na kauci. Pět členů sesazené katalánské vlády, včetně expremiéra Carlese Puigdemonta, uteklo do Bruselu a v případě návratu do Španělska jim hrozí zatčení.
Sesazené katalánské vedení čelí obvinění i kvůli referendu z 1. října, v němž se 92 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislost. Účast ale činila jen 43 procent mimo jiné proto, že řada volebních místností zůstala zavřená. Madrid hlasování předem označil za neústavní a snažil se mu zabránit. Španělská policie zabavovala volební urny a zasahovala proti lidem, kteří se dožadovali otevření volebních místností.
Madrid doufá, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu v regionálním parlamentu, kterou měly od minulých voleb z roku 2015. Poslední průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že výsledky budou těsné. Rekordní má být účast: očekává se, že hlasovat přijde přes 80 procent voličů, při volbách v září 2015 se jich dostavilo 75 procent.
O vítězství bude zřejmě bojovat strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska od Španělska, a separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr a exministr Oriol Junqueras je ve vazbě. Třetí by měla skončit Puigdemontova kandidátka Společně pro Katalánsko (JxCat). Pokud ani separatisté, ani promadridské strany (socialisté, lidovci a Ciudadanos) nezískají absolutní většinu, budou jednání o vládě obtížná. Dokud neskončí, má trvat přímá správa Katalánska Madridem.
Jazýčkem na vahách může být levicová koalice En Comú-Podem (Společně můžeme), za niž kandiduje například barcelonská starostka Ada Colauová. Tato koalice je proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti, kritická je ale i vůči socialistům, lidovcům a straně Ciudadanos.
Nový katalánský parlament musí podle zákona zasednout do 20 dnů od voleb. Poté má jeho nové vedení do deseti dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament. Zatím se jako o kandidátovi na tuto funkci hovoří o Puigdemontovi, jemuž ale hrozí zatčení, nebo Junquerasovi, který už ve vazbě je. Reálnou šanci na premiéra tak má generální tajemnice ERC Marta Roviraová či z opačného tábora šéf katalánských socialistů Miquel Iceta.
Katalánští separatisté začali získávat více příznivců od roku 2010, kdy ústavní soud v Madridu anuloval nový autonomní status Katalánska. Ten předtím přitom schválily katalánský i španělský parlament, ale u ústavního soudu ho napadli španělští lidovci, vedení Marianem Rajoyem, nynějším španělským premiérem. Vadila jim ustanovení, v nichž byli Katalánci označováni za "národ".
