Španělský ústavní soud zakázal nezávazné všelidové hlasování, ke kterému vyzvala katalánská vláda a které mělo 9. listopadu ukázat touhu Katalánců po osamostatnění jejich regionu. O zákaz požádala ústavní soud v pátek ústřední vláda v Madridu. Katalánská vláda po oznámení soudu prohlásila, že toto konzultativní hlasování přesto uspořádá.
Katalánská vláda navíc oznámila, že se obrátila na justici se stížností na ústřední vládu. Madrid podle Katalánců svým postupem porušuje jejich právo na účast na životě společnosti, svobodu vyjadřování a svobodu myšlení.
Exekutiva v Barceloně už v pátek označila to, že se Madrid obrátil i v této věci na ústavní soud, za "zneužívání moci", a prohlásila, že nehodlá ustoupit. Všelidové hlasování plánuje místo původně zamýšleného řádného referenda, které se mělo konat v září a které španělský ústavní soud také zakázal.
"Centrální vláda se dopouští zneužívání moci a justice," prohlásil krátce po oznámení Madridu šéf katalánské vlády Artur Mas. Madrid podle něj používá ústavní soud k řešení politických sporů, což není posláním tohoto soudu. Mas zdůraznil, že bude dál připravovat všelidové hlasování a hledat i právní cesty k jeho prosazení.
Regionální vláda v Barceloně chtěla původně vyhlásit plnohodnotné, byť nezávazné referendum. Když ale španělský ústavní soud takový plebiscit prohlásil za nezákonný, rozhodl se Mas vyhlásit alespoň lidovou "konzultaci". Ta by prakticky nebyla ničím jiným, než rozsáhlým průzkumem veřejného mínění, které by organizačně zajišťovali dobrovolníci. Podle Mase se jich už přihlásilo na 40 tisíc.
Španělská vláda ale považuje jakékoli podobné hlasování za protiústavní, protože by umožnilo části španělských občanů rozhodovat o záležitosti, která se týká celé země. Není ale jasné, jak by Madrid hlasování fakticky zabránil, pokud ho katalánští předáci navzdory všemu v neděli uspořádají. Rozsáhlou "anketu" by mohly uspořádat i soukromé subjekty.
Šéf Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras pak dokonce tvrdí, že by jedno z nejbohatších autonomních společenství mělo verdikt soudu ignorovat a vládu v Madridu případně poněkud vydírat tím, že by se odmítlo posílet na splácení státního dluhu.
Madrid se mimo jiné obává, že katalánská nezávilost by zapůsobila jako dominová efekt a osamostatnit by se chtěla i další ze 17 autonokmních společenství. Zároveň se ale v zemi tozvířila debata, zda by nebylo vhodné reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout regionům větší míru autonomie.
