Separatistické snahy v Katalánsku, které vyústily v trestní stíhání tamní vlády i vedení regionálního parlamentu a v dočasné převzetí autonomie Katalánska Madridem, zřejmě ovlivnily mínění v Baskicku. Podle nejnovějšího průzkumu univerzity z Bilbaa proti loňsku poklesl počet Basků, kteří si přejí nezávislost na Španělsku. Je jich nyní jen asi třicet procent.
Podle deníku El Diario Vasco, který vychází v baskickém San Sebastiánu, by Baskové neradi zažili podobný pokus o nezávislost, jaký učinila v předchozích měsících katalánská vláda. Ta uspořádala přes zákaz Madridu referendum o nezávislosti, kterou poté regionální parlament vyhlásil. Část katalánské vlády nato skončila ve vězení a část utekla do Bruselu.
V baskickém průzkumu se proti odtržení od Španělska vyjádřilo 59 procent Basků. Nicméně stejný počet se vyslovil pro uspořádání referenda o této otázce, jen 33 procent si takové hlasování nepřeje.
Jednostranné vyhlášení nezávislosti, jaké učinil katalánský parlament, odmítlo jako řešení 64 procent Basků. S autonomním statusem Baskicka je relativně spokojeno 77 procent obyvatel oblasti. Baskicko má spolu s Katalánskem jednu z nejširších autonomií ve Španělsku, obě země mají kromě vlády a parlamentu například i vlastní policii. Baskové si ale navíc spravují sami své finance a do Madridu odvádějí jen dohodnutou částku.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že 31 procent obyvatel Baskicka se cítí zároveň Basky i Španěly, 23 procent se cítí více Baskem a 35 procent se cítí pouze jako Bask. Na dotaz ohledně separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) uvedlo 28 procent dotázaných, že její členové jsou "pomýlení idealisté". Třetina Basků je považuje za teroristy.
Průzkum veřejného mínění prováděla baskická univerzita v říjnu, tedy ještě před zahájením trestního stíhání katalánské vlády, ale už po referendu z 1. října. Při něm španělská policie zasahovala proti lidem, kteří se dožadovali otevření volebních místností. Už během září prováděla policie razie na úřadech katalánské vlády a snažila se všemožně zabránit hlasování, které podle Madridu odporuje španělské ústavě.
