Katalánský parlament dnes drtivou většinou podpořil referendum o nezávislosti na Španělsku, který chce regionální vláda uspořádat v listopadu. Poslanci v poměru hlasů 87 pro, 43 proti a třech abstencích schválili podání žádosti ústřednímu parlamentu v Madridu, aby jejich regionu povolil plebiscit zorganizovat.
Regionální parlament se tak pustil do velké bitvy s ústřední mocí. Je nicméně téměř jisté, že vládnoucí Lidová strana, která má v současnosti většinu poslanců, ale i opoziční socialisté, kteří spolu s konzervativci záměry katalánských separatistů kritizují, referendum neschválí.
Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy, který dnes opět prohlásil, že žádné referendum nedovolí, již v minulosti několikrát připomněl, že ústava nepředpokládá nic jiného než jednotný španělský stát a stanoví, že referenda, jež se mají dotýkat osudu země, se mohou konat jen na celostátní, nikoli regionální úrovni.
Podle pozorovatelů dnešní hlasování přililo ještě více oleje do ohně napětí, které dlouhodobě panuje mezi Madridem a Barcelonou, a povede k jejich "čelní srážce".
I v případě, že Madrid odmítne umožnit hlasování o nezávislosti, mohou se katalánští politici rozhodnout, že referendum navzdory tomu uspořádají.
Dostanou se tím ale do nebezpečné právní situace, která už měla precedens v Baskicku. Když se tamní separatisté chystali uspořádat podobné referendum v roce 2005, španělské úřady pohrozily organizátorům hlasování vězením jako rozvracečům státu.
Podle Reuters plánuje katalánský premiér Artur Mas v případě odporu madridského parlamentu referendum přesto vyhlásit. V tom případě se ale Rajoy obrátí na ústavní soud, u kterého se předpokládá, že hlasování zablokuje.
Dalším Masovým krokem by pak měla být kampaň za nezávislost před volbami do katalánského parlamentu v roce 2016, v nichž by případné drtivé vítězství separatistických stran dodalo další legitimity pro uspořádání referenda.
Katalánské separatistické strany se již dohodly na znění obou otázek, které mají být voličům položeny. Obyvatelé mají odpovědět na dotazy: "Chcete, aby se Katalánsko stalo státem?" a "Přejete si, aby byl tento stát nezávislý?"
Katalánci, kteří mají silné historické a kulturní kořeny a vlastní jazyk, chtějí více zasahovat do výběru daní a veřejných výdajů, protože se domnívají, že v rámci Španělska více odvádějí, než mají ze společného státu prospěch. Stále více lidí popřává těmto názorům sluchu při pokračující ekonomické krizi, která si vyžádala tvrdá úsporná opatření centrální vlády v Madridu. Region představuje 20 procent ekonomiky a jen 15 procent voličstva.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že asi polovina obyvatel Katalánska by hlasovala pro nezávislost. A 80 procent jich požaduje právo se k nezávislosti v referendu vyjádřit.
Šéf Evropské komise José Barroso v rozhovoru pro španělskou televize TVE znovu varoval Katalánce, že odtržení od Španělska by znamenalo také opuštění Evropské unie, do níž by se museli znovu přihlašovat.
