Málo rukujících
Každý čtvrtý Rakušan je neschopný vojny

I když se Rakousko zatím nechystá zrušit základní vojenskou službu, možná k tomu bude nakonec donuceno okolnostmi. Do služby se totiž hlásí stále méně mladých Rakušanů.

Zatímco ještě v roce 2010 přišlo v Rakousku k odvodu takřka 50 tisíc rekrutů, loni jich před odvodové komise předstoupilo už jen 39 tisíc. Důvodem je demografický vývoj a stárnutí populace. Hlavní problém rakouské armády však spočívá v tom, že z těch mladíků, kteří se dostaví k odvodu, nakonec narukuje do kasáren jen necelá polovina.

"Abychom celý systém povinné vojny do budoucna udrželi, potřebujeme, aby ročně narukovalo minimálně 20 tisíc mladých Rakušanů. Letos jich ale nastoupilo jen 18 tisíc a rok od roku se tento počet snižuje," řekl náčelník rakouského generálního štábu Othmar Commenda. Za posledních šest let poklesl počet vojáků základní vojenské služby v Rakousku o 31 %.

Klesá nejen počet osmnáctiletých mladíků v populaci, ale také jejich schopnost a ochota sloužit "ve zbrani". I když v Rakousku se chodí na vojnu jen na šest měsíců, téměř každý třetí odvedenec si raději zvolí možnost devítiměsíční civilní služby v domovech důchodců či jiných sociálních zařízeních. Další problém spočívá ve špatné fyzické kondici a zdraví odvedenců. Zhruba každý čtvrtý mladík odchází od odvodu s tím, že je vojenské služby neschopen.

Rakouská vláda už dříve vyhlásila, že se bude snažit pokračují úbytek vojáků zastavit. Uvažuje se například o zvýšení měsíční odměny pro vojáky základní služby a dalších opatření, které by měly službu v kasárnách zatraktivnit. Někteří politici volají i po zpřísnění systémů odvodů, který dnes údajně dovoluje, aby se takřka každý, kdo na vojnu nechce, také vojně vyhnul.

Rakousko však přes všechny zmíněné problémy zůstává stále jedním z posledních států EU, v němž místo profesionální armády zajišťuje vnitřní a vnější bezpečnost systém povinné základní vojenské služby. Před čtyřmi lety rozhodovali Rakušané v referendu o tom, zda povinnou vojnu zruší, přes 60 % voličů se ale vyslovilo pro její zachování. Podle některých politologů ale výsledek referenda z velké části ovlivnila obava seniorů z toho, že s koncem povinné vojny skončí i náhradní civilní služba, spojená s prací rakouských mladíků v pečovatelských službách.

Fakt, že se dnes velení rakouské armády obává zhroucení systému povinné vojny kvůli rostoucímu nedostatku rekrutů i odvedenců, každopádně vypovídá o tom, že současná "vojna" v Rakousku se nedá srovnávat s vojnou zavedenou v Česku v dobách socialismu. Podmínky odvodů, možnosti vyhnout se vojně i délka vojenské služby jsou oproti minulosti diametrálně odlišné. A odlišný je nepochybně i vliv, jaký může mít "zkušenost z vojny" na celkový stav mužské populace.

Přesto dnes v Česku někteří politici volají po tom, aby se povinná vojna vrátila. Návrat základní vojenské služby měli ve svém volebním programu například Realisté. Ti však v parlamentních volbách zcela propadli.