Smrt na promenádě
Kde jsou ranění? Tady jsou všichni mrtví, odpovídali svědci

Červená ambulance s blikajícími světly uháněla po silnici a najednou prudce zastavila. Řidič vyskočil s dotazem: "Kde jsou ranění?" "Tady jsou všichni mrtví," odpověděli dva muži, kteří utěšovali jednoho mladého člověka. Plakal nad mrtvým tělem matky a prosil Alláha, aby ji vzal do nebe.

Ve čtvrtek v noci se nad přímořskou promenádou des Anglais rozprostřel děsivý obraz smrti. V jednu chvíli se zde slavil francouzský státní svátek, Den pádu Bastily, o chvíli později se ulicí ve vysoké rychlosti řítil kamion, který za sebou zanechával spoušť těl. Veselá atmosféra, která na místě ještě před chvílí panovala, se proměnila ve strach a beznaděj.

Mezi prvními oběťmi hrůzného útoku byla muslimka středního věku. Ženino tělo bylo zakryto bleděmodrou látkou. Její dva synové společně s příbuznými, v naprostém šoku a se slzami v očích, tiše stáli u těla. Opodál ležela další oběť, tentokrát neidentifikovaný muž. Tělo zakrývalo prostěradlo, kterým prosakovala krev.

Stejně jako mnoho dalších přišli na pobřežní promenádu slavit francouzský svátek. Těšili se, až ohňostroj rozsvítí nebe nad městem. Teď oslava, která události předcházela, byla vzdálenou vzpomínkou. Vál silný vítr a začalo pršet.

Těl bylo tolik, že je kolemjdoucí - ve snaze zachovat mrtvým alespoň nějakou důstojnost - zakrývali ubrusy z místních restaurací. Pro útočníky byli tito lidé snadná kořist, nebo jak se v odborných kruzích říká, měkké cíle.

Noc provázel ohňostroj a s ním záblesky a rány, které se rozléhaly pobřežím. Rodiny s dětmi, které se přišly na ohňostroj podívat, se obávaly jen toho, že se zkazí počasí a oslava bude přerušena.

Cílem útoku nebyla vojenská základna či vládní budova, ale lidé, kteří oslavovali. Stejně jako byli zavražděni fanoušci na koncertě v pařížském Bataclanu, redaktoři z deníku Charlie Hebdo a lidé na letišti v Turecku, i tady šlo o útok na civilisty.

Tentokrát k tomu stačil odhodlaný vrah a velký náklaďák. Kamion se podle svědků na promenádu dostal postranní uličkou. Nedaleko dětské nemocnice Lenval odbočil doleva a najel na chodník, který lemují přímořské vily s balkony.

Kamion připomínal sekačku, namísto trávy však za sebou zanechával lidská těla. Pierre Roux, který bydlí v apartmánu s výhledem na moře, si zprvu myslel, že řidič ztratil nad vozem kontrolu. Řidič měl ale vypnutá světla a netroubil.

"Každý, kdo mu stál v cestě, byl bez šance," řekl Roux, jehož citoval deník The New York Times. Ráno šel ven, aby zapálil svíčku a položil ji na prostěradlem zakryté tělo, kterému se nikdo nevěnoval. Mezitím co Pierre Roux mluvil, místo uzavřeli těžkooděnci.

Simon Cotteridge, který také bydlí na promenádě, řekl, že se přišel podívat na ohňostroj. Když ohňostroj skončil, ozvala se tupá rána.

Přemýšlel, jestli to nějak souviselo se závěrem slavnosti, nebo jestli se stala nehoda. Potom spatřil asi dvanáct těl na chodníku a spoustu křičících lidí. "Bylo to strašné," řekl.