Za nezodpovědné označil slovenský prezident Andrej Kiska zpochybňování sankcí, které EU uvalila v roce 2014 na Rusko po anexi Krymu. Proti sankcím se dříve vyslovil slovenský premiér Robert Fico, který tento názor zopakoval, byť za důležitou označil jednotu evropské osmadvacítky v této otázce.
"Slovenská vláda se připojila a podporuje sankce ze strany Evropské unie. Neustálé zpochybňování jejich významu je z důvodu chybějící změny chování ruského vedení nezodpovědné, lehkovážné a matoucí jak pro zahraniční partnery, tak pro slovenskou veřejnost," řekl Kiska na konferenci o zahraniční politice Slovenska.
Anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny ze strany Ruska jsou podle Kisky nepřijatelné kroky, které nelze ponechat bez odezvy. "Tím, že zpochybňujeme sankce, jako bychom neuměli odpovědět na základní otázku, čím je plánujeme nahradit a jaké mají být naše další kroky, abychom přispěli k řešení situace na Ukrajině," řekl Kiska.
Za nesmyslné v minulosti opakovaně označil protiruské sankce premiér Fico a podobně se předseda slovenské vlády vyjádřil i ve svém vystoupení na konferenci. "Slovensko zastávalo názor, že sankce nepřispívají ke zlepšení situace na Ukrajině a v tomto duchu jsme vystupovali na půdě Evropské unie. Na druhé straně jsme říkali, že nepůjdeme proti jednotě členských států Evropské unie," řekl Fico. Dodal, že málokdo Ukrajině pomohl tak jako Slovensko a v této souvislosti zmínil zpětné dodávky zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu.
Kiska také prohlásil, že Slovensko čelí "kremelské propagandě" v podobě takzvané informační války, vůči které země podle něj na rozdíl od svých sousedů dělá velmi málo.
"Informační válka je jedním z vážných ohrožení Slovenska a jeho zahraniční politiky. Žel Slovensko a jeho oficiální bezpečnostní složky proti hybridní válce a cílené propagandě dělají velmi málo, nedělají téměř nic. Jsme terčem, který se nebrání," řekl Kiska. Dodal, že hybridní válka spočívá v šíření dezinformací a polopravd s masivním využitím sociálních médií.
