Německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že pokud nebude dosaženo dohody, bude to mít negativní dopady pro všechny. Američané se nyní snaží konferenci odblokovat novým návrhem.
Klimatický summit OSN v Kodani pomalu vrcholí. A zprávy, které se objevují, nevěstí nic dobrého. Vyspělé a rozvíjející se státy se zatím nedokázaly dohodnout na tom, do jaké míry by se každý z nich měl v budoucnu podílet na snižování emisí skleníkových plynů a jak velká finanční pomoc by na toto snižování měla chudým zemím připadnout.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která je mezi asi 130 světovými vůdci plánujícími zúčastnit se závěru konference, konstatovala, že "zprávy z Kodaně nejsou dobré". V projevu v německém parlamentu krátce před odletem do dánské metropole Merkelová uvedla, že sliby průmyslových zemí na kodaňské schůzce jsou nedostatečné a že nabídka USA je příliš skromná.
"Musím upřímně prohlásit, že nabídka Spojených států omezit (emise CO2 do roku 2020) o čtyři procenta oproti úrovni v roce 1990 není ambiciózní," řekla Merkelová. Evropská unie si pro stejné období jako cíl stanovila redukci exhalací o 20 procent a uvažuje o třicetiprocentním snížení. Merkelová varovala, že nedosažení dohody v Kodani by mělo velmi negativní dopady.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová ovšem mezitím oznámila, že Spojené státy jsou připraveny podílet se na příspěvku 100 miliard dolarů ročně pro chudé státy na boj proti klimatickým změnám. Podmínkou ale je, aby byla na kodaňském summitu uzavřena silná dohoda o snižování emisí skleníkových plynů a aby velké rozvíjející se ekonomiky, jmenovitě pak Čína, umožnily mezinárodní kontrolu svého omezování exhalací. Tento návrh, pokud s ním budou souhlasit další země, by mohl vést k odblokování summitu.
Vystoupení amerického prezidenta Baracka Obamy je v Kodani očekáváno v pátek, v poslední den konference, kdy by světoví vůdci měli dokončit práci na nové strategii boje proti klimatickým změnám po roce 2012, tedy po vypršení platnosti Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.
ČTĚTE TAKÉ: Luxusní hotely politikům, klece pro demonstranty
Ohledně možného dosažení dohody ale panuje v dánské metropoli všeobecný skepticismus. "Přes noc nedošlo k žádnému pokroku. Máme vážné problémy. Existuje nicméně naděje, že by situaci mohl odblokovat příjezd (brazilského prezidenta) da Silvy a čínského premiéra (Wen Ťia-paa)," citovala agentura Reuters zdroj, který si nepřál být jmenován z místa.
Také Čína, která je největším světovým znečišťovatelem ovzduší, však podle Reuters dala účastníkům najevo, že nevidí možnost uzavření detailní dohody o boji proti globálnímu oteplování.
Přesto uplynulý den přinesl jistá pozitiva. Jde především o nový výrazný finanční příspěvek pro rozvojové země na předcházení klimatickým změnám a na adaptaci v podobě 15 miliard dolarů pro období 2010-2012 od Japonska, které ovšem vyplacení peněz podmiňuje vznikem nové klimatické smlouvy. Země EU již minulý týden slíbily na stejné roky 10,6 miliard dolarů.
Překonat rozpory se ve středu pokusil i etiopský premiér Meles Zenawi, reprezentující Africkou unii, který oznámil značný ústupek afrických zemí z jejich požadavků na finanční pomoc.
Foto: ČTK/AP
