Sobotní parlamentní volby nepřinesly Lotyšsku žádné změny a přísný úsporný ekonomický kurz zůstane zachován. Vládnoucí koalice premiéra Valdise Dombrovskise totiž zvítězila se ziskem zhruba 57 procent hlasů. Dombrovskis se už dohodl s druhým největším koaličním partnerem na spolupráci a oznámil, že zformují novou vládu. Setkání s třetí stranou koalice se čeká odpoledne. Premiér doufá, že parlament vysloví novému kabinetu důvěru 2. listopadu.
"Jednali jsme o možnostech další spolupráce a jsme připraveni pokračovat v práci," řekl Dombrovskis po jednání se zástupci sdružení Zelených a Rolníků (SRZ), které získalo ve volbách 20 procent hlasů a je třetím nejsilnějším parlamentním uskupením.
Později odpoledne se očekává i Dombrovskisovo setkání s třetím koaličním partnerem, jímž je konzervativní blok Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK). I ten už dal najevo, že je ochoten pokračovat ve vládě.
Dombrovskis je pokládán za garanta ozdravného úsporného ekonomického programu. Podle agentury Reuters výsledky voleb ukazují, že Lotyši se smířili s rozpočtovými škrty i radikálním polovičním snížením platů ve veřejné sféře. Jediným projevem rozhořčení obyvatel z ekonomické situace byly nepokoje v Rize v roce 2009, ještě předtím, než se stal Dombrovskis premiérem.
Proruská levicová koalice Centrum shody Jánise Urbanovičse, která v kampani slibovala, že naopak zmírní opatření proti hospodářské krizi, získala po sečtení hlasů dle agentur zhruba 26 procent hlasů.
Lotyšské televizní stanice uvedly, že výsledek zajišťuje nynější koalici 63 křesel ve stočlenném parlamentu. Dosavadní menšinová vláda má tedy po volbách parlamentní většinu.
Vítězství ozdravného rozpočtového programu
"Voliči celkem zřetelně hlasovali pro stabilitu," zdůraznil ministerský předseda, jehož blok Jednota ve volbách jasně zvítězil se ziskem zhruba 30 procent hlasů. Zdůraznil, že "není důvod k euforii" a zemi čeká "spousta práce".
Dombrovskis také ujistil, že se sejde se zástupci opozičního Centra shody, které reprezentuje početnou ruskou menšinu v Lotyšsku, aby zjistil, zda je prostor pro spolupráci mezi vládou a touto stranou. Ta byla mírným favoritem voleb.
Hlasování se podle odhadu ústřední volební komise zúčastnilo 62 procent voličů, o procento více než při posledních volbách v roce 2006.
Lotyšskou ekonomiku silně zasáhla hospodářská krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se loni propadlo o 18 procent, což je nejvíce z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5 miliardy eur (víc než 180 miliard korun).
Volební kampani proto dominovaly finanční a ekonomické otázky. Na jedné straně stál Dombrovskis, jehož investoři pokládají za garanta ozdravného rozpočtového programu. Na straně druhé byla levicová koalice vedená Urbanovičsem, která naznačovala, že se pokusí o revizi programu dohodnutého s MMF a EU. Také se očekávalo, že by se levicové strany pokusily o větší příklon k Moskvě.
Analytici na základě výsledku voleb vyzdvihují, že Lotyšsko bude pokračovat v úsporách a v úsilí o případné přijetí společné evropské měny euro. Riga hodlá oficiálně vstoupit do eurozóny v roce 2014.
Lotyšsko, země s více než 2,2 milionu obyvatel, má pestré etnické složení. Lotyši tvoří asi 60 procent obyvatel a ruskojazyčné národnosti, zejména Rusové, Ukrajinci a Bělorusové, 35 procent.
