Sídlo institucí
Konec bruselského Mordoru? Centrum EU hledá svou duši

Bruselská čtvrť hostící instituce Evropské unie je urbanistickou pohromou. Absence lidského rozměru podle některých symbolizuje odříznutí elit od veřejnosti. Změní se stav konečně k lepšímu?

Je nevlídné podzimní odpoledne. Ze zastávky metra ve východní části Bruselu vystupuje na denní světlo trojice turistů. Chtějí spařit centrum evropské moci v celé jeho kráse. Ještě jednou přejíždějí prsty po rozkládací mapě, kterou jim vítr lepí na těla. Tak tohle má být ono?

"Vždyť je to úplně nezajímavé. Nic tu není, jen budovy a cedule. Nedokážu si představit, že tady se tvoří světová politika," neskrývá rozčarování členka tria reportérovi AFP.

Vskutku, Schumanovo náměstí, vlastně kruhový objezd, centrum evropské čtvrti, v níž sídlí hlavní instituce Evropské unie, krásou neoslňuje. Nedosahuje velkoleposti moskevského Rudého náměstí, ani není pokryto zelení jako washingtonský National Mall. Místo svou přívětivostí spíše připomíná zemi Tolkienova zloducha Saurona ze série Pán prstenů. Je to prostě "kruhák" a od dopravní stavby toho nelze příliš čekat.

Situaci nezachrání ani pojmenování po jednom z otců evropské integrace Robertu Schumanovi, což byl francouzský premiér a ministr zahraničí z poválečných let, předkladatel plánu na vznik Evropského sdružení uhlí a oceli.

Rejdiště zemědělců

Objezd vidíme na konci automobily zahlcené Rue de la Loi (ulice Práva) a v jeho blízkosti stojí několik významných unijních staveb. Tou nejnápadnější je Berlaymont, hlavní sídlo Evropské komise. Přes ulici byl vybudován Justus Lipsius, útočiště Rady EU. A hned vedle je přestavbou procházející Europa, která má být dokončena příští rok a v níž bude zasedat Evropská rada. O něco vzdálenější Espace Léopold je pak jedním ze sídel Evropského parlamentu.

Když skončí pracovní doba, čtvrť se vylidní. Není důvod v ní zůstávat. Všude jsou kanceláře, v okolí snad nikdo trvale nebydlí, jen pomalu přibývá restaurací a jiných služeb. Největší žně mají patrně čističi oken.

Okolí evropských institucí se už léta nedaří oživit. Existují projekty na vybudování velké pěší zóny, kvůli neshodám mezi úřady a tvůrci šly ovšem k ledu. Změnit se má i přiléhající zástavba podél Rue de la Loi, která by zároveň byla zúžena a zklidněna. Unie ale měla v posledních letech jiné priority. Letos se mají věci konečně pohnout alespoň trochu kupředu. V prosinci by měl sám belgický král Filip otevřít zrekonstruovanou a rozšířenou stanici metra a příměstské železnice Schuman.

* Co si úřady slibují od renovace stanice metra a železnice?

* Co si o evropské čtvrti v Bruselu myslí čeští europoslanci?

* Jak k bruselské urbanistické pohromě došlo?

* Kde se může Brusel inspirovat při hledání nápravy?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 2. LISTOPADU 2015.