Slovenští poslanci od září přijdou o imunitu, která je nyní během výkonu mandátu chrání před trestním stíháním. Návrh na příslušnou změnu ústavy ve čtvrtek jednomyslně schválil parlament.
Policie si tak od podzimu před zahájením trestního stíhaní poslance už nebude muset vyžádat souhlas Národní rady. Sněmovna bude ale nadále rozhodovat o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu. Rovněž se nezmění pravidlo, podle kterého musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením.
Exministr vnitra a nezávislý poslanec Daniel Lipšic připomněl, že sněmovna se už v minulosti zabývala několika návrhy na zrušení poslanecké imunity. K schválení předlohy se až dosud ale nenašla potřebná třípětinová většina.
Na změně ústavy, která ochranu poslanců před trestním stíháním ruší, se zástupci vlády a opozice dohodli po březnových předčasných parlamentních volbách. Sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica mají ve 150členné sněmovně s 83 hlasy sice pohodlnou většinu, pro ústavní změny je ale potřebný souhlas alespoň 90 poslanců.
Slovenští kriminalisté v minulosti podezírali několik poslanců z trestné činnosti. Například v roce 2009 koaliční většina nesouhlasila s trestním stíháním poslance tehdy vládního Směru-SD Jána Kvorky, který prý fyzicky napadl jiného muže. Prokurátor pokračoval ve vyšetřování případu po parlamentních volbách konaných v roce 2010, ve kterých Kvorka poslanecký mandát neobhájil.
Letos v únoru si slovenští poslanci zrušili přestupkovou imunitu; policie je tak už může pokutovat například za rychlou jízdu.
V Česku se připravuje zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů. Změnit by se měla dosavadní praxe, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétním případě navždy vyloučeno, pokud to Poslanecká sněmovna nebo Senát odmítnou.
