Průzračné moře, teplé zimy a pestrá příroda. Díky těmto přednostem navštěvují Kanárské ostrovy ročně miliony turistů. Souostroví ale skrývá ještě jiné bohatství - ropu, která sem láká jiné návštěvníky. Průzkumná těžba by měla začít již příští rok. Místní zahájili protestní kampaň.
Povolení k průzkumu ropných ložisek dala španělská vláda domácí těžařské společnosti Repsol loni v únoru. Těžaři budou vrtat na devíti místech asi 60 kilometrů od pobřeží ostrovů Lanzarote a Fuerteventura. Začít chtějí v květnu příštího roku, zbývá už jen pár razítek z ministerstva životního prostředí. Předpokládají, že narazí na největší zásoby ropy na španělském území. Těžba by pak mohla být zahájena kolem roku 2020.
Velkým zastáncem projektu je ministr průmyslu, energetiky a turismu José Manuel Soria, rodák z kanárské metropole Las Palmas. Tvrdí, že přítomnost Repsolu by do oblasti přinesla novou ekonomickou aktivitu.
Je pravdou, že Kanárské ostrovy na tom nejsou ekonomicky dobře. Turisté sice dál míří do přímořských letovisek, obyčejné lidi ale zasáhla současná krize více než ty ve zbytku země. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 35 procent.
Místní tak musejí řešit dilema mezi možným zbohatnutím a uchováním čisté přírody. Většina se přiklání k druhé možnosti. Důkazem je protestní kampaň zahájení počátkem prosince. Jejím cílem je donutit Madrid, aby plánovanou těžbu zastavil.
Petici, kterou aktivisté zformulovali, podepsalo už 37 tisíc lidí. Její text je k dispozici na webové stránce savecanarias.org. Kromě organizací jako Greenpeace, WWF nebo Friends of Earth ji podporuje i kanárský prezident Paulino Rivero a místní úřady, rybáři, španělští socialisté a také Pilar Bardemová, matka známého herce Javiera Bardema. "Těžba představuje vážnou hrozbu pro přírodní bohatství ostrovů, jejich ekonomiku, zásoby pitné vody a turistiku a tudíž i pro budoucnost obyvatel," říká žena, která je také herečka.
Představitelé Repsolu výhrady místních nechápou. "Která země by nechtěla znát plný rozsah svého přírodního bohatství?" ptá se mluvčí korporace Marcos Fraga. "Španělsko je ze zemí OECD nejvíce závislé na dovozu uhlovodíků," upozorňuje. Španělsko podle něj importuje 99 procent ropy, kterou spotřebovává.
Podle Repsolu je u Kanárských ostrovů ukryto až 2,3 miliardy barelů ropy. Takové množství by údajně pokrylo desetinu poptávky země po dobu dvaceti let. Denně by se vyčerpalo až 150 tisíc barelů. Ropná společnost navíc slibuje, že její investice v hodnotě devět miliard eur vytvoří tři až pět tisíc pracovních míst.
Odpůrci těžby však trvají na svém. Ze všeho nejvíc se bojí možných úniků a ropných skvrn. Fuerteventura i Lanzarote jsou biosférickými rezervacemi UNESCO.
"Bílé písečné pláže na jihu Fuerteventury jsou vysoce oceňované a velké množství turistů tam míří za sluncem, větrem a čistou vodou," říká Miguel Angel Soto, mluvčí španělské pobočky Greenpeace. "Ropná skvrna by tento image poškodila a turistiku ovlivnila na léta dopředu," varuje.
Už po loňském rozhodnutí španělské vlády se proti těžbě postavily německé cestovní kanceláře. Většina turistů pobývajících na ostrovech totiž tvoří Němci.
Fraga kontruje tím, že turisté se na ostrovy dostávají v letadlech a lodích pouze díky ropě. Cestovky uklidňuje tím, že těžby si z pláží nikdo nevšimne. Navíc dodává, že u Maroka už byl průzkum zahájen a nikomu to nevadí...
