Ne zrovna vítaná shoda událostí. Zatímco se poslanci ve Spolkovém sněmu v úterý dohadovali o bombardování dvou cisteren letouny NATO v Afghánistánu, k němuž dal rozkaz německý důstojník a při kterém zřejmě zahynuly desítky civilistů, byl v Berlíně slavnostně odhalen sporný památník zabitým vojákům Bundeswehru.
„Mrtví našeho Bundeswehru - za mír, právo a svobodu", zní nápis na památníku, jehož přípravu a realizaci provázely čtyři roky zčásti emotivních debat. Ne všichni ho v Německu považují za dobrý nápad. Levice. (Die Linke.) hovoří dokonce o „nové válečnické mentalitě".
Centrální památník obětem německé armády stojí v Bendlerově bloku (Bendlerblock), kde nyní sídlí spolkové ministerstvo obrany. Velení armády tento objekt sloužil už od svého vzniku začátkem 20. století - zprvu říšskému vojenskému loďstvu.
Po nezdařeném pokusu zabít Adolfa Hitlera 20. července 1944 byli v Bendlerově bloku popraveni někteří atentátníci, mezi nimi plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, který dopravil bombu do vůdcova Vlčího doupěte (dnešní Polsko) a podle něhož se jmenuje i přilehlá ulice.
Prezident Hors Köhler při odhalení památníku zabitých vojáků Bundeswehru prohlásil, že nás (Němce) mimo jiné nutí přemýšlet o tom, jakou cenu jsme ochotni zaplatit za život ve svobodě a bezpečí. A že občan v uniformě (v Německu je stále povinná vojenská služba) není žádný abstraktní koncept a že naši vojáci a vojačky jsou naši synové, dcery, partneři a přátelé.
Naši vojáci jsou jedinou profesní skupinou, která přísahá, že bude statečně riskovat svůj vlastní život za svobodu německého lidu,připomněl ministr obrany Franz Josef Jung (CDU) od něhož myšlenka památníku pochází.
Jeho stavba přišla na zhruba čtyři miliony eur a má připomínat příslušníky německých ozbrojených sil, kteří zemřeli ve službě. Od vzniku Bundeswehru roku 1955 jich je přibližně 3 100 - vojáci i civilní zaměstnanci armády.
Památník ze železobetonu a bronzového pláště na ploše 250 metrů čtverečních pochází z dílny mnichovského architekta Andrease Mecka. Je veřejně přístupný a od budovy ministerstva je možné ho oddělit posuvnou stěnou. Uvnitř je prostora ticha, kde je možné pokládat květiny a kde se na stěně vždy na několik vteřin objevují světelná jména mrtvých.
Když ministr Jung přišel před čtyřmi lety s ideou památníku, vycházelo se ještě z 2 600 mužů a žen, jejichž smrt přímo souvisela se službou v armádě. Při zkoumání dalších úmrtí, k mnoha došlo už před desítkami let, se odborná komise usnesla na čísle 3 100.
Vzpomíná se nejen na ty, kteří zahynuli na zahraničních misích, ale i na smrtelné případy při manévrech anebo ty, kteří si sami vzali život kvůli psychické zátěži při plnění úkolů v zahraničí.
Právě to je řadou kritiků považováno za sporné Mnozí politici žádali, aby byl památník věnovat jen obětem zahraničních misí.
Těch je do dnešního dne 81. Spory se vedly i o umístění památníku. Mnozí žádali, aby vyrostl u budovy Říšského, respektive Spolkového sněmu, aby politikům připomínal odpovědnost, jakou mají při schvalování nasazování vojáků za hranicemi své země.
Foto: Bundesewehr, Bundesarchiv a ČTK/AP