Kosovské volební otazníky

Kosovští Albánci se chystají v sobotních volbách masově podpořit stoupence nezávislosti na Srbsku. Nehledě na to, který z kandidátů zvítězí, všichni se budou snažit prosadit myšlenku vlastní kosovské státnosti.

Hlavolam, jak tyto snahy převést do praxe se ale zatím nikomu rozluštit nepodařilo.

Přestože totiž Spojené státy oficiálně nezávislost podporují, razantní odpor Ruska se jim zlomit zřejmě nepodaří. Moskva se totiž ne nadarmo obává, že by v případě úspěchu Kosovanů odpadlické choutky výrazně narostly i u národnostních menšin na území Ruské federace.

Rusko hněte americká angažovanost na Balkáně již od roku 1999, kdy NATO svými nálety srbskou armádu z Kosova vyhnalo. Prezident Vladimir Putin zároveň odmítání nezávislosti odpadlické provincie povýšil na jeden z atributů ruského tažení za ztracenou mocenskou váhou a rozhodl se proto Americe neustoupit ani o píď.

Formálně je kosovská provincie, kde 90 procent z dvou milionů obyvatel tvoří etničtí Albánci, stále součástí Srbska, od konce války v roce 1999 ji však spravuje mezinárodní společenství. Na pořádek zde navíc dohlíží 16 tisíc členů mírových sil NATO.

Na řešení budoucího statusu Kosova si již vylámali zuby diplomaté všech váhových kategorií. Ve svém snažení letos pohořel i zvláštní vyjednávač OSN Martti Ahtisaari, který vypracoval vlastní plán předpokládající v podstatě vyhlášení nezávislosti Kosova s dočasným mezinárodním dozorem. Podle očekávání ale nepřekonal odpor Srbska podporovaného Ruskem a nepřímo i několika státy Evropské unie.

Po Ahtisaarim pak štafetu převzala mezinárodní "trojka", již vedle zástupců USA a EU tvoří také Rusko. Šance na úspěch jednání jsou však mizivé. Mandát vyjednávačů navíc končí už 10. prosince, kdy mají předat generálnímu tajemníkovi OSN zprávu o výsledcích rozhovorů.

Kosovští Albánci přesto již oznámili, že nezávislost po 10. prosinci vyhlásí tak jako tak. Takový plán už sice v minulosti ohlásili několikrát, tentokrát se ale jejich odhodlanost přeci jen jeví o něco větší. Na hlavním prištinském náměstí byly dokonce instalovány hodiny odměřující čas, který do 10. prosince zbývá.

Americký prezident George Bush sice v červnu při návštěvě Albánie prohlásil, že „Raději dříve než později je třeba říci dost: Kosovo je nezávislé," přesto není jasné, nakolik se za tato slova hodlá postavit a odpadlickou kratochvíli i přes protest Ruska podpořit.

Nejednotné jsou jako již tradičně i země Evropské unie. Například Španělsko, Slovensko, Rumunsko či Kypr totiž mají samy spoustu starostí s vlastními menšinami, prosazujícími nezávislost.

Otazníky se zatím vznášejí i nad ekonomickou životaschopností Kosova. Přestože sem zahraniční dárci od roku 1999 nalili kolem 2 miliard eur, ekonomický růst v roce 2005 poklesl na 1,5 procenta oproti 21,2 procentům v roce 2000.

Okamžité odtržení Kosova od Srbska tvrdohlavě požadují oba hlavní favorité sobotních voleb - Demokratická strana Kosova i Demokratická liga Kosova.

Lídrem první z nich je Hashim Thaci (39), který je bývalým vůdcem povstalců, bojujících v 90. letech proti Srbsku. Průzkumy mu zatím přisuzují až 31 procent. Těsně za ním se pak s odhadovanými 29 procenty drží předseda Demokratické ligy a kosovský prezident Fatmir Sajdiu.

Většina kosovských voličů se shoduje na tom, že pro ně není ani tak důležitý konkrétní kandidát, ale nezávislost. Svůj hlas mohou přijít odevzdat v sobotu od sedmi hodin ráno do sedmi hodin večer. Spravedlivost voleb a pořádek během nich má zajistit dohled hned několika mezinárodních orgánů a jednotky NATO. Předběžné výsledky hlasování se očekávají v pondělí 19. listopadu.

Foto: AP