Schváleno
Kosovský parlament přijal zákon o amnestii pro srbské rebely

Kosovský parlament ve čtvrtek schválil zákon o amnestii pro menšinové Srby, kteří již nemohou být stíháni za delikty spáchané v rámci organizovaného odporu proti jejich začlenění do samostatného kosovského státu. Splnil tak další část dohody o normalizaci vztahů se Srbskem, od něhož se Kosovo před pěti lety odtrhlo.

Podle právního předpisu nebude možné trestně stíhat na 70 různých druhů deliktů. Osoby, které již odsouzeny byly, nebudou muset do vězení. Rozsah omilostnění vyvolal silný odpor veřejnosti, opozičních stran a organizací hájících lidská práva.

Srbsko při jednáních s kosovskoalbánským vedením o normalizaci vztahů zákon chtělo, aby Srbové ze severu Kosova nemohli být souzeni za žádný odpor vůči prištinským úřadům v minulosti. Odsouzení by jim totiž v budoucnu znemožňovalo činnost v kosovských úřadech.

Omilostněny jsou všechny osoby obviněné z určitých trestných činů spáchaných od roku 1999, tedy po konfliktu se srbskými ozbrojenými silami, až do 20. června 2013. Amnestie pro trestné činy, jako jsou ozbrojené povstání nebo špionáž, má uklidnit obavy ze stíhání kosovských Srbů obviněných z odporu proti vládě v Prištině a vyloučit, že budou uvězněni, jakmile se dostanou pod kontrolu kosovské vlády.

Normalizace vztahů

Kosovo je bývalou jihosrbskou provincií, která v únoru 2008 vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu, což Srbsko neuznalo. Vyhlášení nezávislosti předcházela v letech 1998 a 1999 krvavá válka, ve které proti sobě stanuly srbské jednotky a ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Během konfliktu docházelo k oboustrannému terorizování civilního obyvatelstva. Srbské jednotky se z Kosova stáhly v červnu 1999 po leteckém bombardování Srbska silami NATO. Kosovo pak formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem, nad nímž Bělehrad neměl kontrolu.

Od března 2011 obě strany jednaly pod záštitou Evropské unie o normalizaci vztahů, jež byla podmínkou pro zahájení rozhovorů o vstupu Srbska do EU (země má status kandidáta od loňského 1. března). Bělehrad už například souhlasil se společnou správou hranic, uznal platnost registračních značek kosovských automobilů, občanských průkazů a univerzitních diplomů.

V severní části Kosova žije početná srbská menšina (asi 40 tisíc až 60 tisíc osob), pro niž Srbsko žádá autonomii. Radikální předáci kosovských Srbů však Bělehrad obviňují, že je zaprodal, a staví se proti jakýmkoli kontaktům mezi srbskou a kosovskou vládou.
Nezávislost Kosova uznává necelá stovka členských zemí OSN, včetně České republiky. O navázání diplomatických styků s Kosovem rozhodla česká vláda i přes odpor opozice 21. května 2008.